018

28 2 0
                                    

Seděla jsem v křesle a sledovala Waltera jak si pohrává s hlínou v květináči.

,,Zkus to taky, je to jednoduchý." Podíval se na mě.

Zaměřila jsem se na květináč a zkoušela se soustředit na hliněnou kuličku.
Po chvíli se opravdu jedna taková zhmotnila.

,,No vidíš. Za chvíli v tom budeš profík jako v ostatních."

Ano je to tak. Všechny tři živly už mám v malíčku, jelikož už uběhlo pár dní od Walterova příchodu a moje pauza s ohněm mi prospěla. Takže na další hodině jsem netušila jak, ale ovládala jsem oheň jako vodu a vzduch. Jsem prostě talent.

Kuličku jsem nechala rozpadnout a rozhodla se udělat menší výslech.

,,Waltere? Můžu se tě zeptat na pár věcí?"

,,Jen do mě." Sedl si naproti mě.

Začala jsem chrlit jednu otázku za druhou.

Zjistila jsem, že je o měsíc mladší než Tayler a že jsou kamarádi už od plenek. Prý si ho jejich vládce zvolil jako pomocníka a rádce, ale prý byl většinou užitečný jako sluha. Už ho to nebavilo a tak se rozhodl nás najít. Což se mu povedlo.

Také, že jsem v pěkný kaši. Všechny kmeny o mě mluví jako o nějaké vzácnosti a důvod proč mě chtějí na svojí straně je, že si myslí, když budou mít onyxe vyhynulého druhu budou vládnout všem kamenům. Naivita.

,,A co ty?" Zeptal se mě když už jsem přestala žvanit.

,,Vsadím se, že už dávno o mojí minulosti víš." Odvětila jsem.

,,To sice ano, ale nevím jaká jsi, co tě baví."

,,Baví mě čtení, kreslení a v poslední době i boj jak už víš s katanou."

,,Zrovna do tebe bych to neřekl, ale je to celkem milé překvapení. A co rodina."

Při téhle otázce mě zabolelo v hrudi.

,,Otec a bratr. Mrtví. Matka? Blázen odevzdanej kmenu i když jí zabil manžela a syna."

,,Bože to je mi líto."

,,Neříkej to. Nesnáším to. Lidi to říkají aby druhé utěšili, ale přitom neví vůbec nic. Je to laciný."

,,Ale já vím jaký to je. Teda nemám sourozence, ale rodiče umřeli, když mi bylo 15. Prý nehoda na lovu. Lež, ale pravdu nevím. V tu dobu jsem se stal Kevinovím sluhou. Mizernej život. "

,,Je fajn mít někoho, kdo ví jaký to je."

,,Jo to, je." Souhlasil.

Dlouho jsme si povídali. O mém uzavřeném parabataiství s Taylerem. O tom jak to vzal Daniel. Byl rád. O jeho kamarádech a všem možným.
Oblíbila jsem si ho stejně rychlým způsobem jako Taye. Ale přeci jen trochu jiným.

Došli jsme ke dveřím mého pokoje, ve kterém už určitě čekal Tayler.

,,Tak dobrou noc. Těším se, až tě uvidím zítra bojovat." Usmál se na mě Walter.

,,Těš se a dobrou noc." Také jsem se usmála. Sledovala jsem jeho postavu jak odchází a do pokoje jsem vešla s hlubokým výdechem a plácla sebou vedle Taylera.

,,Copak?" Uchechtl se.

,,Je možný, že tě k člověku, kterého ani neznáš něco tahner?" Stočila jsem se tak abych na něj viděla a čekala na odpověď.

,,Vlastně u onyxů je to normální."

,,A jak to jako je. Je víc druhů nebo.... nechápu to."

,,Tak hele, vsadím se že i ke mě tě něco táhlo hned od začátku, protože mě k tobě jo. Říkáme tomu něco jako instinkt, protože to vždycky je se správnou osobou. Takhle lidé potkávají sver druhé polovičky nebo parabatai a nebo třeba strávené sourozence. Nás k sobě poutalo barabataistvi, jenom jsme se k tomu museli dopracovat než nám to došlo. Ale zase se to nezmílilo."

,,Kolik toho ještě o našem druhu nevím?" Mluvila jsem z hlavou v polštáři.

,,Celkem dost, ale na to postupně příjdeš, jako třeba na to pouto."

Na to jsem jenom zamručela. Nelíbilo se mi nebýt v obraze.

,,A proč se na to ptáš?" Nedalo mu.

,,Walter."

,,Něco tě k němu táhne i když ho neznáš?" Trefa.

,,Přesně. Ale je to jiný než u tebe. Logicky když můj parabatai může být jen jeden. Každopádně mě to deptá."

,,Hele, ať už je to cokoliv. Musíš se naučit tomu věřit a nespochybňovat to, protože možná u lidí je to jenom něco laciného a nevěří na to,ale u nás je to prostě normální. A stoprocentní."

,,Fajn. Pokusím se to naučit."

,,Neboj, už jednou se ti to osvědčilo se mnou. Ale možná si s nim o tom promluv. Až se trebar víc poznáte."

Přikývla jsem a odebrala se ke spánku.

,,Dobrou." Natiskla jsem se na svého parabati a s pocitem bezpečí jako vždycky v jeho přítomnosti jsem usla.

----------> KECY <----------

Druhá kapitola jak jsem slibovala.
Další nejspíš bude "o měsíc později", protože co si budem povídat, nehodlám psát několik kapitol jenom o jejím tréninku tak to trochu přeskočíme ;)

DestinyWhere stories live. Discover now