Other Slytherin girl IV. ✔

Z M I Z E N Í D V O U Z M I J O Z E L Ů

Počet slov:518
60 let/1.září 2020

,,Jasone! Pro Merlina, co tady děláš?" vydechla jsem a překvapeně hleděla na vysokého Jasona, který se zubil od ucha k uchu.

,,Zrovna jsem se vrátil z Rumunska, tak jsem si řekl, že půjdu pozdravit mou milovanou -"

,,JASONE!!" To už jako blesk odněkud vyběhla Lily a skočila mu kolem krku.

,,Ach! Tady je moje nejmilovanější Lilynka!" rozesmál se Jason a pevně ji sevřel v náruči.

,,Lily... kde jsi zase byla? A proč máš ve vlasech jehličí?" zamračila jsem se a ona se na mě nevinně usmála, když pustila Jasona.

,,Koukám, tetinko, že už máš také svůj věk, že -" Jen tak tak uhnul, když jsem se ho snažila přetáhnout učebnicí po hlavě. ,,Ale stále máš svůj okouzlující šarm," zazubil se a já protočila očima.

,,A ty jsi pořád ten malý, drzý Jason, který strká nos do věcí, do kterých nemá!" řekla jsem pobaveně.

,,Mami, asi nás budeš muset omluvit... chci Jasovi něco ukázat, tak pá!" zamávala mi a už táhla Jasona pryč. Nechápavě jsem se zamračila. Vždyť už byl večer -

,,Merline! Moc se omlou- Millie!" otočila jsem se na Harryho, který mě překvapeně pozoroval. ,,Co tu děláte?"

,,Na totéž bych se mohla ptát tebe, Harry," zazubila jsem se, ,,ale já tady učím. Co tu děláš ty?"

,,Hledám svého syna," vyhrkl a za ním přiběhl Draco, Ron a Hermiona. Udiveně jsem je pozorovala. ,,On a Scorpius... dostali se pryč z vlaku... a jsou tady někde," zoufale rozhodil rukama.

,,Albus Potter a Scorpius Malfoy?" Přikývl. ,,Ach ano, nebyli u večeře..." kývla jsem zadumaně.

,,Musíme je najít, nevíme, kam se ztratili," sdělil mi Draco, který vypadal vyděšeně.

,,To je samozřejmost. Pomohu vám," ujistila jsem je.

,,Můžou být kdekoliv."

,,Zapovězený les."

,,Půjdeme do Zapovězeného lesa?"

,,Přesně tak."

Všichni jsme se tedy rychle vydali k Zapovězenému lesu a já spatřila dvě postavy, jak z něj vychází. Po chvilce jsem je poznala a vyděšeně jsem vydechla.

,,Lily, u Merlina!" vykřikla jsem.

,,Mami, co tu děláš? Děje se něco?" nadzvedla obočí. Sledovala jsem je a ona pohled přesunula na čtveřici za mnou. Mračila se. Bylo mi jasné, že někoho poznala.

,,Neviděla jsi tu Albuse a Scorpiuse?" zeptala jsem se jí nadějně a ona se zamračila ještě víc.

,,Ne, neviděla," odsekla mi a já překvapeně zamrkala. ,,Je mi ukradené, kam zmizeli, nemají být takoví tupci."

,,Lily!" To myslí vážně? Co se to s ní stalo? Ona a Jason se vydali k hradu a my jsme šli do Zapovězeného lesa.

Rozdělili jsme se. ,,Lumos," zašeptala jsem a pozorně se dívala kolem sebe. Co je to zase napadlo? Byl to Scorpiusův nebo Albusův nápad? Neznala jsem je tak dobře, abych se dostala ke správnému úsudku.

Procházela jsem všude možně. Byl tu klid a ticho narušovalo jen křupání větviček pod mýma nohama. Třeba už jsou v hradu, nebo je někdo našel...

Vzdychla jsem si a po cestičce vyšla ven z lesa. Nenašla jsem je a čekala, než přijdou ostatní. Pohlédla jsem na oblohu. Hvězdy a nádherný stříbrný měsíc jasně zářily.

Milovala jsem koukání na oblohu. Uklidňovalo mě to a já se tím konejšila. Vždy jsem měla pocit, že snad ani zlo nemůže existovat. V tu chvíli bylo vše tak nádherně kouzelné.