Nečekaná Volba(2.díl)✔

8. Den svatby nastal

Když jsem se ráno vzbudila nikdo už vedle mě neležel, ale na Dylově místě ležel popsaný papír a tak jsem ho vzala a začala číst.

Moje milovaná Ad. Ráno mě Andy sebral a Clare mě začala poučovat o tom, že takhle to prosté nejde. A tak jsem si musel vzít svých 5 švestek a jít zařizovat věci potřebné ke korunování mě i tebe a naší svatby...
Pusu tvůj úžasný Dyl

To by bylo, aby se nepochválil. Nebyl by to on.
Stejné jsem se nad tím musela usmát.
Do pokoje vtrhla Clare.
"Dělej! Musíme se obléct a učesat."
"Dobré ráno, milá švagrová."
"To že nám pomůžou služebné neznamená, že si nemáme pohnout."
"Vždyť už vstávám."
"Tak dobře."

Ani jsem se nenadála a můj pokoj byl plný různých služebných a s němi přišla i Clare a Carol, což je Dylenova matka. Byla to moc milá, sympatická a usměvavá žena, která méla hnědé vlasy. Navlíkli mě do bílých šatů až na zem, stejně jako Clare. Já jsem měla vlasy rozpuštěné se zapletenými růžemi a Clare je měla v elegantním drdolu. Oboum nám na hlavé poletovaly závoje.
Já jsem k němu měla i dlouhou vlečku.
Nejenom, že se budu vdávat, ale oficiálně se stanu královnou.
Nikdy to nebyl můj sen, ale nic jiného mi ani nezbývá.
"Hodně štěstí." Popřály nám matky. Už tu byli všichni hosté.
Jako první jsme se rozešla ke dveřím do sálu. Těsně za mnou šla Clare. Jenomže ona nebyla ani trochu nervózní, narozdíl ode mě.
Dveře se otevřely a hudba začala hrát. Dylen, Andy, rodiče, sourozenci a rodina, s dalšími hosty se na nás užasle koukali.
Byla jsem ještě nervóznější než před tím.

"Berete si zde přítomnou princeznu Adele za svoji ženu?"
"Ano."
"Berete si za muže zde přítomného prince a následníka trůnu Dylena?"
"A-ano."
"Nyní se můžete a tím potvrdíte vaše sliby."
Naše ústa se spojila v jedny.
Stejně se to opakovalo i s Clare a Andym, kteří se také políbili.
Clare s Andym a rodiči odjeli, zatímco já s Dylenem jsme se museli připravit na korunovaci.

Stála jsem přes králem, otcem Dylena v nádherných zlatavých šatech s vlečkou.
Harry mi dal signál a já jsme poklekla.
Když si mi na hlavě ležela diamantová koruna, měla jsem zvláštní pocit.
Změní se teď něco?
S Dylem jsme povstali.

Když jsme se konečně dostali po všech oslavách do ložnice a mohli jsme se převléct, tak mě Dyl donutil jet na projížďku na koni, aby mi něco ukázal.