Zlý kluk [Editace]

#6

,,Jsi snad blbá?! Mohli tě zabít!" ječel jsem na ní už dobrou půl hodinu. i vlci mě málem roztrhali na kusy, sakra! Koukal jsem na své podrápané paže. Jeden na mě skočil a já myslel, že v tu chvíli umřu. Rozmáchl jsem se klackem a dal mu po hubě. On s kňučením utekl a když jsem klacek s ohněm hodil po zbylých zvířatech, utekli všichni. Nejdebilnější bylo, že jsem skoro neviděl, protože jsem na očích měl zavázal triko, aby mě nepoznala. V duchu jsem si představoval, jak moc jí ublížím. Ona byla schoulená v rohu místnosti a vzlykala. ,,Přestaň už kurva bulet!" okřikl jsem jí. ,,To já jsem zraněnej, do prdele!" zařval jsem na ní znovu a ona začala brečet ještě víc. Ztratil jsem trpělivost, vytáhl jsem jí na nohy, dovlekl k židli a tam jí přivázal. Pak jsem odběhl se převléknout do kostýmu Černého Kocoura a vrátil jsem se k ní. Byla největší úleva, když jsem si sundal to triko z mých překrásných očí. 

Vytáhl jsem bičík a řekl jí ať nastaví ruce před sebe. V očích měla slzy a strach. Hodně strachu. ,,Dej kurva před sebe ty ruce!" poručil jsem jí a ona je ustrašeně natáhla před sebe. Nelíbilo se mi, že je nastavila dlaněmi vzhůru a tak jsem je ještě otočil, abych jí udeřil do hřbetů. Napřáhl jsem a uhodil jí bičíkem přes oba hřbety rukou a pak ještě dvakrát. Ona kvílela, prosila, brečela, ale já měl černo před očima. Když jsem přestal, byl jsem udýchaný a unavený. Mohlo být tak po půlnoci a já jí měl dost. Kdybych tu měl někde okno, měsíc by určitě ozařoval její uplakaný obličej a ruce, které byly zbité do krve a masa. Neměla utíkat, čubka jedna. A neměla mi roztrhat triko. Sbalil jsem bičík, jí odvázal a odešel. Teď už si snad bude pamatovat, že nikdy nesmí pryč. A že jí do její smrti nepustím.
A taky to, že kvůli ní nebudu ničit značkový oblečení, abych vypadal jako naprostej kripl.