I Will Help You (Bucky Barnes CZ) √

Bucky

Carol se na pokoji už začínala z nervozity nudit. Ležela na posteli a střídavě si četla časopis a kousala tužku. Neměla ráda nudu a nečinnost, kterých za svou krátkou dobu praxe měla plné zuby, poté, co jí Nick Fury přidělil nový úkol, se opět těšila na nějakou akci, samozřejmě ale napřed musela počkat, jak to vlastně dopadne. Od chvíle, kdy onoho neznámého muže, kterého se měla ujmout, odvezli na operační sál, uplynuly už čtyři hodiny a za tu dobu jí nikdo nezadal další práci, a tak odpočívala a přitom jí nedalo, aby na neznámého nemyslela.
Bylo na něm něco zvláštního. Něco, co Carol přímo magicky přitahovalo. Byly to jeho zavřené oči, kterých barvu mohla zatím jen hádat? Byl to jeho celkový zvláštní zjev, s kovovou rukou a myslí naprogramovanou k zabíjení? Byl to jeho smutný osud?
Carol právě bezmyšlenkovitě sáhla po dalším z hromady časopisů, když se otevřely dveře a v nich se objevil Nick spolu s agentem Coulsonem. Carol rychle vyskočila a doslova visela Furymu na rtech, jak čekala na jakékoliv informace. Proč jinak by za ní ředitel SHIELDu chodil? Přes Furyho tvář přelétl náznak úsměvu nad dívčinou netrpělivostí, když promluvil:
,,Operace pana Barnese dopadla dobře. Můžete se za ním jít podívat, abyste poznala, s kým máte tu čest. Ještě spí, ale okamžitě, jak se vzbudí, musíme začít s výslechem. Ten svěřuji vám. Musíte z něj dostat všechno, rozumíte? Kde mají základnu, o co jim jde a tak dále. Agent Phil Coulson vás doprovodí." Carol zmateně zamrkala. Ten muž měl za sebou těžké zranění a operaci, a jen co otevře oči, už na něj musí chrlit otázky? Nelíbilo se jí to, ale nadřízeným podobného typu jako Nick Fury nebylo možné odporovat, a tak poslušně přikývla, i když si myslela své. Ředitel SHIELDu, očividně spokojený sám se sebou, se otočil na podpatku a odkráčel. Phil se na zmatenou dívku mile usmál.
,,Půjdeme, Carol?" zeptal se a zdvořile jí nabídl rámê. Dívka se do něj po chvíli s jistým váháním zavěsila a společně došli před nemocniční pokoj číslo pět. Přede dveřmi už stáli dva po zuby ozbrojení agenti, kteří se tvářili velice nekompromisně a Carol se při pohledu do jejich studených očí sevřel žaludek. Phil k nim bez váhání tiše prohodil několik slov a prokázal se svým odznakem agenta. Carol byla vpuštěna dovnitř. A jen co otevřela dveře, zarazila se podruhé. U lůžka stále spícího muže už seděla Natasha Romanovová ve své černé přiléhavé kombinéze a pečlivě jej skenovala pátravým pohledem, jako by chtěla zjistit, jak moc mu bylo ublíženo. Když spatřila příchozí, zvedla hlavu a pokusila se o úsměv.
,,Operace dopadla dobře. Lékaři odstranili kulku a rameno mu zašili. Musel dostat dvě transfúze, protože ztratil hodně krve. Ale měl by být v pořádku - alespoň tedy po fyzické stránce. Jeho sérum supervojáka by mu při rekonvalescenci mohlo hodně pomoci." usmála se na Carol konečně, ale vyčerpaně. Poté energicky vstala a ukázala na dveře.
,,Pojď, Carol. Můžu ti o Buckym říct více. Teď ale potřebuje klid, až se vzbudí. Pojďme ven." řekla a zpražila přitom Coulsona, který se už chystal něco namítnout na protest, nesmlouvavým pohledem. Agent mohl jen bezmocně sledovat, jak obě ženy míří na chodbu, a raději se k nim rychle přidal, ačkoliv byl Zimní voják stále pod vlivem sedativ a momentálně naprosto neškodný. Nevěřil mu. Kdysi s ním měl svou vlastní, velmi nepříjemnou zkušenost ...

Flashback:

Před sedmi lety se Coulsonovu týmu podařilo po urputné přestřelce zajmout jednoho z agentů HYDRY. Měli za úkol jej přivézt z Baltimore do New Yorku, k pobřeží řeky Hudson, kde bude eskortován do Hellicarrieru k výslechu. Při předchozí líté přestřelce z Coulsonova týmu zbylo z původně padesáti vycvičených agentů jen deset bojeschopných a vážně poškozen byl také vrtulník, kterým chtěli odletět, museli proto využít dva Jeepy a risknout to po zemi. Rozhodli se využít delší cestu přes York a Lancaster, protože předpokládal, že případní další útočníci budou číhat po nejbližší cestě k cíli. Bohužel se mýlil. Vůdcem malé skupinky útočníků, kteří neměli za úkol zajatce osvobodit, ale naopak umlčet ještě dřív, než stihne svým nepřátelům něco říct, byl dlouhovlasý svalnatý muž s kovovou protézou místo levé ruky a černou maskou přes obličej. Jeho útočná puška M4A1 ještě nikdy neklamala, a nezklamala ani nyní. Když jediná kulka vystřelená ze vzdálenosti šedesáti metrů roztrhla levé přední kolo Jeepu jedoucího vepředu a druhý do něj setrvačností narazil a poslal jej tak na bok, uvědomil si Phil, že to nebyla obyčejná nehoda a že je něco sakra špatně. Přes oblaka zvířeného prachu téměř nic neviděl,po chvíli ale jeho vycvičený sluch zaznamenal pohyb - těžký krok vojenských kanad dusajících pískem k nim. Osádka jeho vozu již začínala přicházet k vědomí, až na řidiče, který hlavou prorazil čelní sklo a nyní ležel bezvládně plnou vahou na volantu, mrtvý. V okamžiku, kdy Coulsonovi naplno došla závažnost situace, pokropila auto sprška kulek. Někteří agenti byli zasaženi a křičeli bolestí, zatímco Phil zoufale zápasil se dveřmi. V okamžiku, kdy se mu to podařilo, začali jeho muži ve zmatku, hnáni čistě pudem sebezáchovy který mobilizoval jejich síly za hranice možností, vylézat ven, kde byli odstřelováni jako kojoti v lese. Coulsonovi se podařilo vyklouznout druhou stŕanou dvaří. Krvácel z rány na ruce, zranění však nebylo vážné. Snaže se nebýt příliš nápadný, plazil se opatrně pryč - věděl, že svým mužům již nemůže pomoci. Když se šouravým pohybem odvalil asi padesát metrů od kulkami provrtaného auta, udeřil jej do nosu pach benzínu. To ne. pomyslel si, než se ozval výbuch a oba Jeepy se změnily v ohnivou kouli. Jen tak tak si stačil krýt hlavu před hořícími troskami, tomu nejhoršímu však měl teprve čelit.
Uslyšel těžké kroky, směřující přímo k němu. Až teď si uvědomil, jaké má štěstí, že ležel na břiše. Nenápadně vtiskl hlavu do písku a zatajil dech, věděl, že mu jde o život. Cítil, jak mu na páteř dopadla těžká bota a do zátylku jej zatlačila hlaveň útočné pušky. Winter Soldier vyčkával, zkušeně čekaje na sebemenší známku života. Zdálky k Coulsonovi dolehly dva ostré výstřely z pistolí, jak žoldáci HYDRY zabíjeli poslední zraněné přeživší. Jen s velkým sebeovládáním sebou netrhl, a to mu zachránilo život. Za několik vteřin bota z jeho zad zmizela a po chvíli uslyšel povely v ruštině a kroky mířící někam pryč. Bylo po všem.

Phil se při této vzpomínce bezděčně otřásl. Moc dobře si uvědomoval, jak málo scházelo a mohl být mrtvý, stejně jako jeho muži. Vzpomínal, jak musel přes dvě hodiny ze strachu, že se Winter Soldier vrátí a dorazí ho, ležet nehnutě pár metrů od vraku zuhelnatělého auta a doufat, že někdo v centrále SHIELDu zachytí jeho signál. Pamatoval si také na úlevu, když jej dva agenti doprovázeli do sanitky a v tom okamžiku mu došlo, že momentální Buckyho příběh se od toho jeho téměř neliší ...