Tak snad se bude líbit.. :)) Jinak kdyby ste to našli někde na netu už tak se nedivte. Je to moje dílo. :) Jen to sem přendavám z mého blogu, který posleze zruším. Na chyby prosím nehleďte. Je jich tam víc než dost. A koment potěší :)
Jako první mě vzal do jeho pokoje. Tam jsme nějakou dobu pobyli a povídali jsme si. "Proč jste mě sem vzali? Čekla jsem něco menšího. Prohlídku zakulisí vaší šatny, ale to že mě vemete na vaše tajný místo to sem nečekala." zeptala jsem se Louise a on se na mě tak podíval "Víš chtěli jsme něco spešl. Furt se s fanouškama jenom fotíme a rozdáváme podpisy. Trochu nás to přestalo bavit. Ten stereotip. Možná víš co myslim. Prostě sme si klukama řekli že uděláme experiment. Do poslední chvíle sme nevěděli jestli jsi kluk nebo holka. Pak jak jsme šli na tu autogramiadu a šli sme okolo tebe bylo nám jasný, že to bude paráda. Zvlášť takovou with beutifull girl jako jsi ty."
Najednou tam vtrhl Naill "Kde je náš host? Hledáme vás po celým baráku." začal se smát. "Lou mi chtěl ukázat barák. Ale nějak sme se tu zakecali." a aby toho nebylo malo přiřítil se tam i Harry "No tak kde jste?" a měl usměv od ucha k uchu. "Ale, prej se tu zakecali." řekl Naill a Harry se rychle trhl hlavou.
Nedřív se kouknul na mě takovým nevlídným pohledem a pak se koukl i na Louise "Honey?" "Ale no tak bejby, snad si nemyslíš..." najednou se zarazil a koukl na mě. "O co jde?" zeptala jsem se. "Ale o nic." řekl Harry a já sem pokračovala "Pokud jde o Larry Stylinson tak vám fandím. Moc vám to spolu sluší." jen sem to dořekla tak se na sebe koukli a oba se začervenali. "Díky!" řekli oba najednou. "A co se týče toho zakecání, opravdu jsme se jen zapovídali. Neboj Harry, nemohla bych nikdy nic takovýho udělat. Protože tak dokonalej pár jako jste vy dva jsem ještě neviděla." "je to krásný mít takovou fanynku. Ty jsi skoro jako tady Naill. Viď?" řekl Lou. Naill se jen hlasitě zasmál a odešel dolu. "Jinak Kirsten, Liam na tebe čeká dole. Chce tě prej líp poznat. Ale to ti prej nemam říkat. Pšššš to je tajný." řekl políbil Louise a se smíchem taky odešel. Jo a mam to potvrzený. Pomyslela jsem si. "Konečně to vidím na živo, a ne jen z těch gifů. Je to moc krásný. " Lou se pousmál, ale bylo vidět že o tom nechce, nebo spíš nesmí mlluvit, tak jsem uhla s rozhovorem.
"Nevíš proč mě chce poznat Liam blíž? Proč zrovna já? A neříkej že nevíš. V autě sem si nemohla nevšimnout že ste si něco šeptali do ucha koukali na mě." Lou se zvedl a řekl "Pojď si s ním popovídat sama a zjistíš to. Já ti to říkat nebudu." tak jsme šli domu.
Liam seděl na gauči a když mě viděl s Louisem scházet ze schodů objevil se mu na tváři radostný úsměv. Nemohla sem se na něj vynadívat. Sedla jsem si naproti němu. "Krom toho že se jmenuješ Kirsten o tobě nic nevíme." začal "Kolik ti vubec je?" "Zkus hádat. Mužeš třikrát." začala jsem se smát. "Osmnáct?" zeptal se nejistě "Ne." "Dvacet?" "Ne." "Tak dvacet jedna?" "Taky ne. Je mi devatenáct." "Devatenáct jo?" odpověděl, vzal mě za ruku a přetáhl si mě k sobě na gauč a kluci se začali smát jako o život. "Jo je mi devatenáct a co?" řekla jsem se smíchem. "A nic." řekl s úsměvem, naklonil se na de mě a začal mě líbat.
Odtáhla jsem se. Liam se zarazil "Promiň, nechtěl jsem tě uvést do rozpaků." Najednou bylo ticho. Kluci zmlkli a koukali na nás jak na nějakej romantickej film. Po chvíli trapného ticha mě vzal Liam za ruku "Pojď se mnou prosím. Chtěl bych si s tebou popovídat o samotě." šli jsme nahoru do Liamova pokoje.
