Nevlastní bratr (Korekce)

79. Kapitola

,,Já nemůžu být těhotná!''

,,Měla jste za poslední 2 měsíce pohlavní styk?''

,,Jo.'' Ne! My jsme nepoužili ochranu. Já na to úplně zapomněla.

,, Jste ve druhém týdnu.''

,,Musím to říct Jacobovi!'' Vstala jsem z lůžka na kterém jsem doposud seděla a šla jsem na chodbu.

,,Ví někdo z Vás kde je Jacob?'' Zeptala jsem se dost naštvaný mě hlasem.

,,Jo, tvůj táta ho zamknul v jeho pokoji.'' Odpověděla Thesa.

,,Babi, dej mi klíče od auta!''

,,Ty nemůžeš řídit, nemáš řidičák!''

,,Babi, dej mi je!'' Nakonec mi je podala.

S Thesou po boku jsem nasedla do babiččina auta a nastartovala jsem. Řídit jsem trochu uměla, když jsem byla malá, tak mě to mamka učila.

,,Co ti to doktoři řekli?''

,,Jsem v tom.''

,,No, tak to je dobrý. Jsme dvě zbouchnutý kamarádky.'' Dostala záchvat smíchu Thesa.

Taky jsem se rozesmála. Bylo to spíš z nervozity. Maximální rychlost tady byla 70, já jela 110.

Podívala jsem se na Thesu.

,,Takhle velké břicho jsi neměla, že ne? Já myslela, že jsi teprve ve čtvrtým.''

,,Čekám dvojčata.''

,,Cože? Páni! To je...skvělý!''

,,Neumím se postarat ani o jedno dítě, natož o 2. Co budu dělat?!''

,,Zvládneme to. A teď vystupovat, jsme tady.'' Vypla jsem motor.

Jela jsem tak rychle, že se mi ruce klepaly ještě teď. Kdybych se vybourala, zabila bych 5 lidí!

Vchodové dveře byly odemčené. Na nic jsem nečekala a vešla jsem dovnitř. Neohlížela jsem se a šla jsem rovnou k Jacobovu pokoji. Chtěla jsem otevřít ale bylo zamčeno.

,,Jacobe?!!'' Zakřičela jsem přes dveře.

,,Nie?!!''

,,Ano, to jsem já!''

,,Co tady děláš?! Tvůj táta ten zákaz zrušil?'' Zaradoval se.

,,Utekla jsem. Musím ti něco důležitého říct!''

,,Freddie mě tady zamknul.''

,,A kde ne klíč?''

,,Tady.'' Podala mi ho Thesa.

,,Theso ty jsi Boží!!!'' Objala jsem jí a odemkla jsem dveře.

Hned jak jsem Jacoba uviděla, skočila jsem mu kolem krku. Vypadal hodně podobně mě. Měl bílou kůži a velké kruhy pod očima. Nejspíše toho taky hodně zhubl.

,,Miluju Tě Nie!''

,,Miluju Tě Jacobe!'' Políbila jsem ho.

,,Jsi tak hubená!'' Zablísklo se mu v očích.

,,Jacobe, já čekám dítě....s tebou.'' Přiznala jsem.

,,Páni! To je....tedy překvapení.'' Zamyslel se.

,,Vadí ti to?'' Strachovala jsem se.

,,Pojď! Utečeme dokud můžeme!'' Začal hledat nějakou krabici. Když jí našel chytl mě za ruku a táhl mě pryč.

Jeli jsme babiččiným autem. Zastavili jsme u krásného velkého domečku se žlutou fasádou.

,,Za 5 dní mi bude 18 a tenhle dům bude můj. Táta mi ho odkázal. Do té doby, budeme bylet u Masona a Thesy. On má velký dům a je to asi o 20 baráků dál. Před pár dny jsem s ním mluvil.''

Měla jsem radost. Nečekala jsem, že to bude mít všechno takhle naplánované. Zbývala tu jen jedna drobnost.

,,Jacobe, chceš to dítě?'' Hned co jsem se zeptala, odpověděl. Po jeho odpovědi mi ukáplo pár slz. Slz štěstí.