80. Kapitola

5.6K 210 34
                                    

O 5 měsíců a 2 dny později:
(Porodnice)

,,A je venku první. Je to chlapec! Theso, musíte znovu zatlačit! Už vidím hlavičku!!!'' Mluvila doktorka na Thesu.

,,Thes, to zvládneš!'' Stiskla jsem jí ruku pevněji. Byla jsem na uklidňování sama, Mason hned odběhl k prvně narozenému dítěti.

,,Já už nemůžu! Nezvládnu to!!!'' Zakřičela Thesa se slzami v očích.

,,Thes! Zvládneš to! Stějně tak, jako to za 4 měsíce zvládnu já. Jsi silná a to dítě se dusí. Thes rychle! Zatlač!'' Zakřičela jsem na ní a ona mě poslechla.

,,Ááá..Bože! Já už nechci!!!'' Zakřičela znovu.

,,Zatlač!'' Přikázala jsem jí.

Thesa do toho dala všechnu její sílu.

,,Hotovo! Je to holčička!!!'' Podala jí doktorka sestřičce.

Mason přišel k These a podal jí jejich syna.

,,Lásko, zvládla si to. Máme dvě zdravé děti.'' Políbil Mason Thesu.

,,Mel, tohle je Ash.'' Podala mi Thesa miminko. Vzala jsem si ho do náručí a neubránila jsem se slzám.

Kdyby Vás zajímalo, kde je Jacob, tak po pohledu na Ashovu hlavičku omdlel a musely ho odnést sestřičky.

Začala jsem vzpomínat, co se za těch pět měsíců vlastně stalo. Jane a Freddie hned potom, co se dozvěděli o tom, že jsem těhotná nás nechali bydlet spolu. Zůstali jsme v domečku, co zdědil Jacob po jeho otci. Je to blízko Masona a Thesy a máme tam klid. Jinak, čekám holčičku.

,,Mel, posloucháš mě?'' Vyrušila mě ze vzpomínání Thesa.

,,Cože?!''

,,Představuju ti naši dceru, Leu.'' Podala mi do druhé ruky Leu.

Byli tak krásní. Měla jsem chuť je umazlit k smrti. Už jsem se moc těšila na to moje.

O 3 měsíce a 12 dní později:
(Doma)

,,Lásko, nemusíš mi dělat snídani. Zvládnu to sám.'' Přišel ke mně Jacob a za ruku mě táhl na gauč poblíž kuchyně.

Začal mě líbat a já spolupracovala. Nevím, co to do mně vjelo, ale sundala jsem mu tričko a on mě. Přesunul se na můj krk a pravděpodobně mi udělal velký cucflek.

,,To se může?'' Usmála jsem se do polibku zatím co, odhazoval moji podprsenku.

,,Uvidíme...'' Sundal mi kalhoty. Hned potom si sundal i ty svoje. Povalil mě na záda a líbal mě čím dál, tím víc dravěji.

,,Jacobe!!!'' Vykřikla jsem

,,Co se děje?!'' Vylekal se.

,,Praskla mi voda.''

,,Cože!!?'' Začal panikařit a oblékat si kalhoty.

,,Musíme do porodnice.'' Oblékla jsem si tričko.

Hned potom, co si tričko oblékl i Jacob, běžel pro můj sbalený batoh. Vzala jsem do ruky mobil a zavolala jsem These. Říkala, že za 2 minuty jsou v porodnici. Hodila jsem na sebe i kalhoty a běžela jsem do auta. Hned za mnou běžel Jacob.

,,Jestli omdlíš, zabiju Tě!''

,,Miluju Tě!'' Zasmál se.

,,Já Tebe taky!'' Políbila jsem ho rychle.

V porodnici:

,,Konečně jste tady, už jsme se báli, že jste si dělali srandu.'' Přišla ke mně Thesa. Opodál stál Mason a v náruči držel 2 miminka. Ashe a Leu. Povídal si s Jacobem.

,,Co jste dělali prosím Tě?'' Zasmál se Thesa.

,,Em...já si četla knížku a Jacob si taky četl.'' Řekla jsem tu největší kravinu, co mě napadla.

,,Takovou knížku chci taky!!!'' Zasmála se Thesa.

,,Proč?'' Nechápala jsem.

Přišla ke mně sestřička s vozíkem a posadila mě na něj.

,,No tak, když ti udělala takovýho cucáka a podle toho, že máš ty i Jacob triko naruby soudím, že to zašlo i dál.''

,,Ty jsi strašná!'' Zasmála jsem se.

O 4,5 hodiny později:
(Porodní sál)

,,Ták maminko, je to tady. Miminko chce ven!'' Řekl mi doktor. Jacob mě chytl za pravou ruku a Thesa za levou.

,,Teď skuste zatlačit!'' Přikázal mi doktor. Tak jsem taky udělala, strašlivě jsem křičela a Thesa to ještě natáčela.

,,Teď znovu a víc!'' Přikázal mi znovu.

,,Nejde to!''

,,Já vím jaké to je, to zvládnete!'' Podíval se na mně doktor.

,,Jó, vy to víte. Taky jste 5 dní po vašich osmnáctých narozeninách místo slavení ležel v obřích bolestech a rostáhnutýma nohama na porodním sále a vybavoval jste se s doktorem, zatím co z vás lezlo obří mimino?!!!'' Zařvala jsem na něj hodně hnusně. Místo toho, aby se naštval dostal záchvat smíchu.

,,Nie, to dáš!'' Stiskl mou ruku Jacob.

Zaryla jsem nehty do Thesiny a Jacobovi ruky a pořádně jsem zatlačila. Všichni 3 jsme bolestivě křičeli.

,,Gratuluji! Máte zdravou holčičku.'' Podal doktor malé miminko sestřičce, která ho šla omýt. Hned potom mi jí podala. Podívala jsem se do kamery, kterou Thesa držela.

,,To je to nejhezčí miminko, co jsem kdy​ viděla!!!'' Rozbrečela jsem se a i s dítětem v ruce jsem objala Jacoba.

,,Je to naše Tery. Tery Hosterová, Collinsová.'' Pohladil jí Jacob po tváři.

,,Miluju Tě!'' Podíval se mi do očí.

,,Miluju Tě!'' Políbila jsem ho a podala jsem mu naší holčičku. Konečně z nás byla velká šťastná rodina.

:-)

............

Doufám, že se Vám poslední kapitola líbila. Chystám ještě 'O deset let později', takže ještě nevyhazujte příběh z knihovny.😉
Přeji krásný den.



                                                                                                         V.

Nevlastní bratr (Korekce)Donde viven las historias. Descúbrelo ahora