Obludárium [POZASTAVENO]

PROLOG

Bezhlavá dívka dále tančila své baletní vystoupení. Diváci se nepřestávali divit, neboť kolem dívky začala poletovat malá modrá světýlka. Čím více tancovala, tím bylo světýlek více a více a více, až nakonec se z nich vytvořila úplná kopie tančící Rose. Avšak tato kopie měla hlavu. Zrzavé spletité vlasy jí lemovaly tělo a modrá zářivá očka jasně propalovala diváky.

Ze zadních řad se ozvalo zalapání po dechu a pár narážek na to, že to není možné. Dokonce se zde objevila teorie, že se jedná pouze o jakési omamné látky, které přidávají návštěvníkům do PopCornu. Rose se svou kopií si toho vůbec nevšímaly, tančily dále, až se opět nakonec ona kopie rozplynula v modrá světýlka. Ta chvíli prolétávala mezi diváky a poté se seřadila nad baletkou do jedné řády. Světla v cirkuse potemněla, než nastala úplná tma a jediné světlo tvořila právě světýlka. V tu chvíli se za doprovodu bubnů objevila dívka bílá jako sníh. 

Světýlka se snesla k dívce a vznesla ji do vzduchu, poté se opět i s dívkou seřadily do jedné řady. Bubny ustaly a její vystoupení právě začalo. Ladně, snad jakoby nic nevážila předváděla dívka přemety na oněch světýlkách, která by sotva unesli člověka. Tato dívka totiž byla sama lehčí něž vzduch. Návštěvníci pociťovali strach, někteří dokonce měli o dívku obavy, neboť se právě pustila do dvojitého salta vzad a následně v před. Když se jí nic nestalo, lidé si oddychli úlevou. V tom však světýlka začala pod dívkou mizet a opět se ozvalo vystrašené zalapání po dechu.

„Určitě tam jsou nějaká lanka." pronesl hubený muž, který seděl hned v první řadě. Jeho manželka mu přikyvovala, ale i přesto pozorovala tuto show s otevřenými ústy. Dívka bílá jako sníh přilétla, ano doslova přilétla k muži blíže. 

„Ujišťuji vás pane, že zde žádná lanka nejsou, nu přesvědčte se sám." promluvila sladkým hláskem, avšak byl tam i jakýsi výhružný tón. Muž však pouze zavrtěl hlavou a již nikdy více neměl žádné připomínky.

Vystoupení obou dívek, jak bezhlavé Rose, tak dívky bílé jako sníh, skončilo a na řadě bylo další číslo. Bubny opět oznamovaly příchod dalšího příchozího, jímž byl chlapec obmotán hady, dokonce i jeho vlasy byly tvořeny z hadů. Oči měl doposud zakryté páskou. Následovala úklona a pak se stalo to co nikdo nečekal. Chlapec se začal dusit. Davy volaly, ať mu někdo přivolá záchranku, ale chlapec ukázal, že to není třeba, neboť přímo z úst mu začali vylézat další hadi. Bylo to nechutné, ale zároveň zajímavé. Z úst mu jich vylezlo přesně dvanáct. 

Ozvala se hudba na housle, z pozadí vystoupil další chlapec. S každou zahranou notou jeho oči čím dál více zářily fialovým odstínem. Poté se začaly objevovat malé fialové plamínky u jeho nohou, které postupně stoupaly, až nakonec pohltily celé tělo. Pak hra na housle ustala. Zrak diváků opět přešel k mladíkovi s hady. Neboť jeho začal jeden z hadů plně pohlcovat. Oba chlapci tak byli pohlceni, avšak každý něčím jiným. Diváci to vše napjatě sledovali a vyčkávali, zda se bude něco dít a vskutku tomu tak bylo, ozvala se hromová rána do bubnu, k němu se přidaly další bubny, které spolu tvořily přímo mysteriózní hudbu. Když se ozvala další hromová rána, chlapec v plamenech v nich již rázem nebyl, neboť chlapec, který byl spolknut hadem, se vynořil z oněch plamenů. Teď byl na řadě ten v hadovi, avšak s další ránou žádný chlapec nevylezl.

Ticho, které se rozneslo cirkusem, působilo strašidelnou atmosférou. Po druhém chlapci, nebylo ani stopy, avšak když chlapec od hadů luskl prsty, z houslí se objevil onen chybějící chlapec. Oba dva se uklonili. Nyní se hnal cirkusem bouřlivý potlesk, při němž odešli.

Cirkus opět upadl do tmy a do ticha, jediné, co tentokrát bylo slyšet, byly šeptající hlasy diváků. Uprostřed celého stanu se rozsvítilo světlo, kde se pomalu začal objevovat stín vlka, který se proměnil v opravdového a z něho se poté vyvinul člověk, načež se jeho slova linula celým cirkusem.

„Vítejte v Obludáriu!"