You Thought We Are Real? You're Right. (Creepypasta X Reader)[POZASTAVENO]

Good luck

Pohled: (t/j)

Zdálky slyším hlasy, ale nerozeznávám je, také slyším sirény a zvuky klapajících bot, ale za boha nemohu otevřít oči. Najednou se mnou někdo hodí. To už oči otevřít dokážu a zařvu: "Který parchant!!! " "Promiň. " řekl mě neznámý hlas. "Kde to vůbec jsem?" zeptala jsem se. "Ve škole. Všichni zde přespáváme." "A kdo jsi ty? Nikdy jsem tě tu nikdy neviděla." "Jsem zde nový. Přišel jsem dnes." "Jak se jmenuješ?" "Ben." "Já jsem (t/j). Ráda tě poznávám." A až teď mi to došlo jak vypadá i to jméno seděli. Měl blond vlasy a byl oblečen do zelené. To není možné, to není pravda. Může to být Ben Drowned? Ptala jsem se sama sebe. "Můžu jednu vzláštní otázku?" zeptala jsem se nejistě. "Klidně." "Jaký máš názor na vodu?" "Nesnášim ji." "Díky, ale musím jít domů, řekni to prosím učitelce. Není mi moc dobře." "Neboj vyřídím." a s těmito slovy odešel. Tak a teď co nejrychleji domů pomyslela jsem si.

Pohled Bena:

Nemohu uvěřit, že ji nechytli. Proč zrovna já jsem musel jít s ní do školy. Zrovna teď ji držím. Je překrásná. Jak jsem se nad ní tak zamýšlel, omylem jsem ji upustil. Já jsem blbec, zanadával jsem si. "Který parchant!!!" vykřikla. "Promiň." řekl jsem. "Kde to vůbec jsem?" zeptala se. "Ve škole. Všichni zde přespáváme." "A kdo jsi ty? Nikdy jsem tě tu neviděla." "Jsem zde nový. Přišel jsem dnes." "Jak se jmenuješ?" "Ben" "Já jsem (t/j). Ráda tě poznávám." Chvíli si mě prohlížela a pak se zeptala: "Můžu jednu zvláštní otázku?" "Klidně" řekl jsem a potom padla otázka, která mě zaskočila. "Jaký máš názor na vodu?" "Nesnáším ji." odpověděl jsem bez váhání. "Díky, ale musím jít domů, řekni to prosím učitelce. Není mi moc dobře." "Neboj vyřídím." řekni jsem a odešel jsem to říci učitelce. Proč tak spěchala? Usilovně jsem přemýšlel a pak ni to došlo. Nemohla mě poznat. Sakra musím ji najít! Co nejrychleji jsem učitelce vyřídil vzkaz od (t/j) a utíkal k jejímu domu. Když jsem byl v ulici, kde má dům, zpomalil jsem. Někdo mě, ale stejně srazil. "Bene, já myslel, že máš být ve škole." řekl Toby. "No jo,.....ale." "Jaký ale?" zeptal se někdo za mnou. Otočil jsem se a uviděl za mnou Maskyho a Hoodieho. "Ehm.....ona odešla domů, hned potom co mi dala jednu zvláštní otázku." "Jakou otázku?" "Jaký máš názor na vodu? Přesně tohle řekla." "To si děláš srandu!!!!" zařval Masky. "Ne, nedělám."

Pohled (t/j):

Když jsem odešla rozeběhla jsem se na druhou stranu než bydlím. Zastavila jsem se před opuštěnou uličkou kde jsem měla tajný úkryt. Rychle jsem tam v běhla protože jsem je uviděla jak jdou mým směrem. Oni mě bohužel viděli, rozrazil a jsem dveře a schovala se v 'temném pokoji' kde není ani jedno okno. A pro jistotu jsem vlezla ještě do díry pod postelí. Po chvíli vešli dovnitř mí pronásledovatelé. Masky, Hoodieho, Toby a Ben, všechny jsem je poznala. Protože jsem už od narození stalker, tak jsem je opatrně vyfotil a poslala jim fotku. "Co to sakra!!!" vykřikl Toby. "Co zase?" zeptal se Hoodie. "Ona mi poslala naši fotku!" "A poznáš odkud to je focený?" Sakra to byl blbý tah. Zalezla jsem pod jedno pevné prkno. "Ha a mám tě!" vykřikl Toby. "Toby nech ty waffle!" On šáhl vedle mě!!!  "Asi utekla, když jsme koukali do mobilu." poznamenal Ben. "Možná." řekli všichni a odešli. "Yes! Ta skrýš byla dobrý nápad." zašeptala jsem. "A teď rychle domů."

Domů jsem doběhla v novém rekordu. Konečně doma.

Lidi prosím napište mi Váš názor na tuhle knihu.
Čau
-Tess
-Elis