You Thought We Are Real? You're Right. (Creepypasta X Reader)[POZASTAVENO]

Are you kidding?

Pohled (t/j):

"Kde jsi byla!" zařvala teta. "Ve škole." odpověděla jsem s kamennou tváří. Moc dobře jsi věděla, že kdybych odpověděla něco jiného zbila by tě. Řežu se kvůli ní. Dnes jsem se rozhodla to ukončit. Vyplížila jsem se ven. Běžela jsem lesem až k útesu nad jezerem. Vzala jsem si nůž na vyrytí vzkazu do ruky. Vyryla jsem tam: Omlouvám se za vše co jsem, kdy udělala, za to, že jsem žila. Sbohem. Trochu se mi zamotala hlava ze stráty krve. Vystoupila jsem na útes a skočila. No, spíš spadla. Než jsem spadla, tak jsem za sebou uviděla Maskyho, Hoodieho, Tobyho a Bena. Ben se hrozně klepal, když uviděl, že pod ní je voda. Pak jsem už jen padala a narazila zády na vodu. Poslední bublinky vyplavaly na hladinu a já začala vidět černé tečky, až jsem neviděla nic jiného než tmu.

Pohled Maskyho:

(T/j) zaplula pod hladinu. Podíval jsem se na ostatní a skočil pro ní. Zvláštní bylo, že z ní vyzařovala zvláštní záře. Chytil jsem ji, ale něco ji drželo. Vynořil jsem se nahoru a zavolal:"Kluci potřebuji pomoc, něco ji drží!" A hned vedle mě byli, tedy kromě Bena, ten šel za Slendym. Všichni jsme se potopili a pokusili se ji vytáhnout, podařilo se. "Musím ji dostat co nejrychleji k EJovi." řekl jsem. Ostatní jen přikývli.

~le timeskip~

Rozrazil jsem dveře a zařval:"EJiii!!! " "Co je? " přiběhl celý rozespalí EJ. "Potřebujeme ji zachránit. " odpověděl jsem a začervenal se. EJ se ještě cestou přizabil o schody. "My tu máme schody!? " zařval před tím než se skutálel dolů. "Ano máme, " odpověděl Toby, když se snažil nesmát. "Kdo to je? " zeptal se EJ, když vstával ze země. "To je ta, kterou potřebuje Slendy" řekl Ben vycházející z obýváku. "Aha.... No každopádně doneste ji ke mně do pokoje. " řekl EJ, který se belhal do schodů. Přikývl jsem a šel za ním s (t/j)  v náruči.

Pohled EJ:

Masky sem přinesl tu holku. Řekl jsem mu ať odejde pak jsem se otočil k (t/j)  a uviděl, že z její ruky kápě krev. Vytáhl jsem ji rukáv a uviděl vyrytý písmo podle všeho vzkaz. Stálo tam 'Omlouvám se za vše co jsem, kdy udělala, za to, že jsem žila.' Přepsal jsem to na papír, pak jsem vyčistil ránu a o vázal. Více jsem pro ni nemohl udělat. Otočil jsem se a šel ke dveřím. "Masky! " zařval jsem a z obýváku vykokl Masky. "Co je? " zeptal se. Sešel jsem dolů ze schodů, tentokrát opatrně a podal jsem mu papír. Přečetl si ho, podíval se na mě ustaraně a řekl: "Přežije to?" "Nevím....nebudu nic slibovat aby to nedopadlo jako minule." odpověděl jsem a přitom se podíval na Hoodieho.

Doufám, že se Vám kapitola líbila. Omlouváme se za chyby. Dostaly jsme takový nápad, že bychom tuhle knihu předělaly do Masky x reader. Pokud se Vám to nelíbí, tak se ozvěte.

-Elis
-Tess