RUN

2. Dej mi ten mobil

Nezapomeňte sledovat moji stránku, na které se všechny novinky dozvíte jako první! https://www.facebook.com/alicestories16/

Hrozně moc vám děkuju za krásné ohlasy u první části! Jsem ráda, že se vám story zatím líbí a pokud bude takové podpora i dál, určitě v ní budu pokračovat!♥

"Mami?"

"Ahoj Amber, jak se máš?" ozvalo se z druhého konce telefonu.

"Jo, super. Co vy?"

"My taky fajn, jenom jsme vás dlouho neviděli. Kdy se zase přijdete ukázat?" zeptala se máma.

"No právě proto volám, mami. Percy letí zítra do New Yorku a bude tam do konce týdne. A já mám v pátek třídní večírek. Nemohla bych u vás na jednu noc nechat Lori?"

"No jasně že mohla! My budeme jedině rádi, když tu bude. A ty se konečně taky trochu pobavíš," řekla máma nadšeně.

"Jste nejzlatější, děkuju," řekla jsem a v duchu začala jásat, že na tu party půjdu.

"Vůbec neděkuj, zlatíčko. Budeme se těšit, ahoj,"

"Ahoj mami," rozloučila jsem se a položila telefon.

Začala jsem poskakovat jak malá holka, která může jít poprvé do kina s kamarádkami bez dozoru. Vyběhla jsem po schodech do šatny a začala si prohlížet oblečení, abych si vybrala, co si v pátek vezmu na sebe.

A pak jsem se začala cítit provinile. "Neměla bych Percymu o té party přece jenom říct?" proběhlo mi hlavou.

"Co hledáš, lásko?" ozvalo se za mnou, jako bych Percyho svými myšlenkami přivolala.

"Nic," mávla jsem rukou. "Jenom si tady dělám pořádek," lhala jsem. "Jak bylo v práci?" změnila jsem téma.

"Jo, šlo to," Percy pokrčil rameny.

"Máš tady vyžehlené ty košile. Říkala jsem si, že si je asi budeš chtít vzít do New Yorku," podala jsem mu ramínka s košilemi.

"Děkuju," dal mi rychlou pusu na tvář.

"Percy?" řekla jsem opatrně.

"Ano?" odpověděl Percy zatímco si balil kufr do New Yorku.

"Máme v pátek třídní sraz," řekla jsem ledabyle.

"Hmm, jakej sraz?" zamrmlal Percy nepřítomně.

"S děckama ze střední, jenom takový posezení," lhala jsem, protože jsem věděla, že to má být velká party.

"Ale já nemůžu pohlídat Lori, jsem přece pryč," namítl Percy a mě překvapilo, že vůbec zvažuje variantu, že na tu party půjdu.

"Mluvila jsem už s mámou, pohlídala by ji," řekla jsem a měla hrozný strach jak bude Percy reagovat.

"Dobře, tak si to užij. A dávej na sebe pozor," usmál se na mě a dál si balil věci.

Vůbec jsem to nechápala. Jaktože mu to najednou nevadilo?

"No nic, půjdu pro Lori,"

"Klidně si můžeš půjčit moje auto," nabídl Percy.

"Dobře děkuju," opět jsem byla překvapená, protože mě Percy nerad nechával řídit jeho auto.

"Klíčky jsou na botníku, zatím lásko,"

"Ahoj Percy," rozloučila jsem se a odešla z šatny.