RUN

8. A vy letíte?

Ahojte holky, tak tu máme další část a já doufám, že se Vám bude líbit stejně jako ty předchozí!♥


"Maminkooo!" vyběhla Lorraine z budovy školky. "Měla jsem o tebe strach!" padla mi do náruče.

"Ale to jsi nemusela přece," přitiskla jsem ji k sobě. "Jsem v pořádku,"

"Nejsi," zavrtěla hlavou a ukázala na moji zavázanou ruku.

"To nic není, za pár dní už budu zase moct dělat hvězdy," pohladila jsem ji.

"Jdeme pěšky?" zeptala se Lorraine.

"Ne, dneska máme speciální odvoz," usmála jsem se.

"Ale tatínek mi říkal, že teď bude pryč," zamračila se.

"To je pravda. Je to někdo jiný, ale Lori..," podívala jsem se jí upřeně do očí. "Nesmíš o tom nikomu říct, ano? Nikomu, bude to takový naše tajemství,"

"Dobře," přikývla Lorraine.

"Slibuješ?"

"Slibuju,"

"Tak pojď," chytla jsem ji za ruku a společně jsme na parkovišti našly Justina jak se opírá o auto.

"Pejseeek!" vykřikla Lorraine a rozběhla se k autu.

"Já jsem Justin, ne pejsek," zasmál se Justin.

Lorraine obíhala auto a v každém okně hledala Betsy.

"Dneska s sebou pejska bohužel nemám," Justin se sklonil k Lorraine.

"Škoda," pokrčila rameny.

"Ale příště ho určitě vezmu s sebou," řekl povzbudivě.

"Vážně?" nadskočila Lorraine nadšeně.

"Vážně?" podívala jsem se na Justina.

"Jo," přikývl.

"Ono bude nějaký příště?" popíchla jsem ho.

"To si piš," řekl přesvědčeně a všichni jsme nastoupili do auta.

"Mami, jak se ten pán jmenuje?" zeptala se Lorraine po cestě domů.

Já i Justin jsme se rozesmáli. "To je Justin,"

"A Justin je můj strejda?"

Podívala jsem se na Justina, který neurčitě pokrčil rameny.

"Dá se říct," odpověděla jsem.

"Nevěděla jsem, že mám strejdu. Myslela jsem, že mám jenom tetu Grace,"

"No, já jsem takovej speciální strejda," snažil se Justin vysvětlit.

"Tajnej strejda, pamatuješ?" otočila jsem se na Lorraine.

"Pamatuju," přikývla.

Po cestě jsme se zastavili ještě v supermarketu na nákup, protože jsem věděla, že bych to s jednou rukou bez pomoci nezvládla.

Když jsme dorazili domů, Justin mi pomohl odnést nákup do kuchyně.

"Pomůžu ti to vybalit, jenom nevím co kam patří..,"

"Ne, dobrý," zastavila jsem ho. "Ty jsi mi už pomohl dost, sedni si. Co chceš k pití? Colu?"

"Klidně," přikývl Justin a sedl si na bar. Nalila jsem mu do sklenice Colu a položila ji před něj. "Děkuju,"

"Já mamince pomůžu," přiběhla Lorraine a akčně začala z nákupní tašky vybalovat pomeranče.

"Jsi nejhodnější," pohladila jsem ji a pokračovala ve vybalování.