Don't call me kitty - First clash [KOREKCE]

*Clint a bramborový salát

Život tak nějak plynul poklidně dál, já se z větší části vzpamatovala ze všeho, co se událo za dobu honby za zloduchem panem R a nyní se blížily svátky.

Den před Vánoci se k mému překvapení a pobavení ostatních Clint uvolil, že chce udělat bramborový salát. Tak jsem se rozhodla, že ho to naučím a pomůžu mu. Nyní se však pere s papiňákem.

,,To víčko nejde vyndat!" vzteká se Hawkeye a tahá za to, jako kdyby to byl šíp zaseklý v toulci.

,,Devadesát stupňů od ucha, naklonit a vyndat." zamumlám jeho směrem zpoza časopisu se světovými záhadami.

,,Kolik vody?" ozve se, když tam bezohledně nahází brambory, div z nich neudělal kaši už teď.

,,Aby byly ty brambory pod vodou. Vršky můžou koukat." překontroluji množství zemáků a naznačím mu, kam až přibližně má hladina sahat.

,,A když je utopím?" optá se od dřezu, zatímco já připravuji gothay.

,,Tak budou utopený." pokrčím rameny.

,,Už jsou! Na kolik to mám dát vařit?" povzdechnu si a odložím nůž, tohle chvíli potrvá.

,,Nejdřív posolit." Clint zamručí a vytáhne solničku, nakloní jí nad papiňák a já jen tak tak stihnu jeho ruku zastavit v mužném klepnutí půl kila soli do hrnce. I ty brambory se vyděsily.

,,Neblázni! Nikdo nechce zkamenělý játra!" chopím se soli sama.

,,Koukej, musíš sypsypsypsypsypsyp, stačí." poučím ho a ignoruji jeho pohled, co jasně dává najevo, že si stoprocentně není jistý mým psychickým zdravím.

,,Teď to dej na tu největší plotýnku." upozorním ho a posadím se ke stolu, abych byla blízko a mezitím zkusila nakrájet kyselé okurky. Někteří, co sedí v obýváku, nás zvědavě pozorují.

,,Já nevím kde je prostředek." tančí Clint s papiňákem po sporáku a máchá jím jako s golfovou holí, až mám strach, že se urve a odletí oknem navštívit sousedy ve vedlejším domě.

,,Doprostřed plotýnky, Hawky, ne sporáku... TÝ ZAPNUTÝ!" když je hrnec konečně na místě, pokračuji ve výuce.

,,Dej to na plnej a zavři ho. A aby to bylo všude stejně ta poklička, a nebyla tam mezera, aby neucházel vzduch jinudy." podivně se na mě zahledí a začne se s tím víčkem zase prát. Protočím očima a lehce do uzávěru drcnu, aby se srovnal.

,,ONO MI TO OLIZUJE HRNEC!" vyjekne zděšeně, zkoumaje plameny, šlehající zpod papiňáku.

,,Clinte..." oslovím ho jemně, ztrácejíc nervy.

,,Ano?" podívá se na mě zmateně.

,,Ustup." řeknu klidně, avšak stálo mě to dost úsilí. Lehce ho odstrčím, vše upravím a znovu se posadím na židli k časopisu. Nemá cenu připravovat další věci, když ještě ani nejsou brambory. A bramborový salát bez brambor není vánoční.

,,Hele, syčí ti brambory." ozvu se po chvíli. Clint odloží vidličku, se kterou si hrál a dojde k papiňáku.

,,Co mám dělat?" otočí se na mě, odhodlán dál bojovat.

,,Nastav patnáct minut a až to začne syčet víc, trochu to ztiš." popisuji postup dál a natahuji krk, abych ho mohla kontrolovat ze svého místa a nemusela vstávat.

,,Teď?"

,,Jo."

,,Na kolik?" nakloní se nad syčící poskakující přetlakový ventil a chytne knoflík na sporáku.

,,Asi na čtvrtku."

,,Kde je tady čtvrtka?" zkoumá a počítá čárečky na již zmíněném knoflíku.

,,Ježíš!" zaúpím zoufale.

,,Dobrý, mám to." uklidní mě hned a otočí jím doprava.

,,No... Trošičku víc." děkuji bohu za své citlivé uši.

,,Takhle?"

,,Jo." posadí se spokojeně na židli vedle, zaposlouchám se.

,,No... Takhle už je to trochu moc." Clint po mně hodí vražedný pohled.

,,Děláš si prdel, že jo?"

,,Jo." přikývnu se smíchem, oddechne si a svalí se přes opěradlo.

,,Píp píp píp píp!" ozve se kuchyní otravný pištivý zvuk budíku.

,,Vypni to a odhákni háček poklice a nech to, ono to tam zůstane."

,,Jo, přicucnutý jak Stark k flašce." utrousí a udělá jak jsem řekla. ,,No?"

,,A teď to nech odsyčet. Pak to víko spadne dolu."

,,Spadne?"

,,Spadne. Pak vylij vodu a postav to vychladnout bez pokličky na balkon. Nezapomeň pod to dát prkýnko."

,,Záchodový... Ehm, dobře."

,,Vypl jsi to?" ujistím se.

,,Za koho mě máš?" zeptá se uraženě, povytáhnu jedno obočí, jen si odfrkne.

,,Ano, vypnul..." zavrčí podrážděně.

,,Ty si na to vážně bereš rukavice?" zeptám se nevěřícně, když ho poté sleduji, jak si natahuje rukavice a bere držadlo do rukou.

,,Je to horký!" nečekaně.

,,Poctivýho nepálí!" zopakuji to, co nám vždy říkala Meg.

,,To řekni Rogersovi." povytáhnu obočí v tázavém gestu.

,,Neptej se." přikývnu, to opravdu nemám v plánu.

,,Proč to nevezmeš za druhý ucho? Líp by se ti to vylejvalo." poradím mu s údivem ve tváři, když vidím, jak se u toho dřezu podivně kroutí a naklání pootevřený papiňák nad umyvadlo.

,,Ne, tohle je ideální." prohlásí s nadšeným úsměvem.

,,,Jak chceš." pokrčím rameny a nechám ho, když vtom se ozve žuchnutí, následované dalším a dalším.

,,Clinte, neříkej mi, že ti ty brambory vyskákaly." stěží zadržuji smích při pohledu do jeho obličeje.

,,Tak já ti to neřeknu." zazubí se a já se se smíchem plesknu do čela.

,,Bože. Vyndej tu pokličku a vrať brambory." znovu zápasí s hrncem a poklicí.

,,Ona snad tím horkem nabrala objem! Nejde vyndat!" kroutí s ní a zkouší různé akrobatické kousky, ani Cirque du soleil by se za ně nemuselo stydět.

,,Ale ty jsi horkem nabral objem, prosimtě." protočím očima.

,,To jako, že jsem tlustej?" zvednu ruce nad hlavu a odkráčím. Na tohle vážně nemám, to už je moc i na mě.