Mé tělo, duše i jméno je Zmijozel

Kapitola XLVI.

Sirius to přežije. 

Většinu Avady vstřebalo mé tělo, ale i tak ho kousek zasáhl a on si tak potřeboval odpočinout. Nechala jsem ho odpočívat v mém hostinském pokoji. Potřeboval klid a neustálou péči, kterou mu zařizovali skřítci.

Já jsem se rozhodla už nedělat ukvapená rozhodnutí a také jsem musela všechny navést k tomu, že Sirius je mrtvý. Kromě Brumbála, ten na mou lež neskočil. Kromě toho jsem zaregistrovala, že začal sbírat vzpomínky týkající se Voldemorta.

"Buď opatrná," řekl Brumbál.

"To já jsem. Ty se mi ale zdáš... No, chováš se jinak."

Vysvětlil své chování tak, že mi ukázal deník Toma Riddla a potom ještě prsten, který jsem viděla naposled u Gauntů. 

Byla to napodobenina toho mého, akorát ten můj měl pravý kámen vzkříšení v sobě. Vytvořila jsem ho, aby si Gauntovi nevšimli, že pravý prsten a řetízek jsou pryč.

"Kdes to vzal?" zeptala jsem.

"Myslím, že to víš."

"Neříkej mi, že sis ho nasadil," řekla jsem, jelikož z toho předmětu byla cítit černá magie.

"Byla to hloupost, ale nechal jsem se unést."

Ještě chvíli jsme se bavili, než přišel Severus a oběma nám řekl, že byl donucen slíbit Neporušitelný slib týkající se Draca, který dostal od Voldemorta nějaký úkol.

"Vám dvěma důvěřuje... Zvlášť tobě, Isabelo. Pokus se, aby ti věřil ještě víc," začal Brumbál.

"Dobře," řekla jsem. "Co dostal Draco za úkol?"

Brumbál se podíval na Severuse a já pozvedla obočí.

"Mě zabít," odpověděl Albus. "Proto, aby si Severus udržel důvěru u Voldemorta, mě bude muset, až na to přijde, zabít on. Stejně mi nezbývá víc než rok, protože víš, že já nikdy o nesmrtelnost nestál."

"A co potom? Mám nakráčet k Voldemortovi a navykládat mu kecy o tom, jaké mi bude potěšení dokončit s ním otcovo dílo? Vy jste se oba zbláznili!"

"Bude to pro všechny nejlepší."

"Tak dobrá."

Potom jsem vyšla ze ředitelny a dívala se na západ slunce. Netrvalo dlouho a přišel ke mě i Severus, který mě zezadu objal.

"Ještě, že tu jsi alespoň ty," řekla jsem a opřela se o něj. "Nebýt tebe, tak bych se už dávno zbláznila."

"To mě těší."

Otočila jsem se a políbila ho, protože jsem to chtěla udělat už dlouho. Prázdniny byly téměř u konce a já na Severuse neměla čas. Ani on na mě a teď jsme si to mohli vynahradit.