Kapitola 20

2.4K 133 16
                                    


Pro Harryho: "Slib mi, že mu o mně neřekneš."

Od Harryho: "Neboj. Se mnou je to tajemství v bezpečí. Nebude nic tušit."

Pro Harryho: "Haha chápu."

Když to do toho dne vyjde, bude to super.

~

Harry seděl na gauči, zatímco v televizi hrála nějaká hloupá reality show, a nelze nezmínit Louise, který spal s hlavou v Harryho klíně. Jedna z Harryho paží byla na opěrce gauče, s ovladačem v ruce a ta druhá byla obmotaná kolem Louise, nadzvedávajíc se s každým jeho nádechem. Harry vypnul televizi a položil ovladač na stůl vedle gauče a poté položil dlaň do Louisových vlasů, prohrabávajíc je.

Hýbal svými prsty, hrajíc si s hedvábnými hnědými vlasy. Louisovi zbývali dvě hodiny, než musel jít do práce. Louis musí do práce, to znělo tak úžasně. Jediný problém byl ale v tom, že ho teď moc neuvidí, i když s ním teď bydlí.

Louisova pracovní doba byla od dvou do šesti, a jenom v pracovních dnech, z čehož byl Harry šťastný, protože budou mít víkendy pro sebe. A Harryho vystoupení začínalo v šest a záleželo na počtu písniček s kterýma vystoupí.

Harry se rozhodl, že by Louis měl mít první den prostor, bez ohledu na to, jak moc tam chtěl být, věděl že jeho přítomnost by Louise znervózňovala. Byl by pak pod tlakem. A samozřejmě, že tohle nechtěl. Takže se rozhodl, že se sejde s těmi dvěma blbci; jmenující se Niall a Ashton. Už dlouho si spolu nevyrazili.

Louis sebou ve spánku zavrtěl, přetáčejíc se, takže se tváře zabořil do Harryho břicha, čemuž s Harry zasmál. Louis byl v hlubokém spánku, to si byl Harry jistý. Nic ho nemohlo vzbudit.

Harry Louis ve spánku obdivoval. Jak jeho tvář vypadala tak klidně a nevinně, více než když je vzhůru. Jak mu spadaly vlasy do očí. Jak mumlal věci, kterým Harry nerozuměl. Všechno co dělal bylo naprosto roztomilé.

Poslal Niallovi a Ashtonovi zprávu, zda by se před vystoupením mohli sejít a do pár vteřin oba pozitivně odpověděli. Harry si pomyslel, že je čas vzbudit šípkovou růženku.

,,Lou. Lou. Vzbuď se." Harry zatřepal Louisovým ramenem jen aby ho stále spící Louis přes ruku plácl. Harry byl zmatený. Ale i přesto zavrtěl hlavou a pokračoval v buzení.

,,Noták, lásko. Musíš do práce. Louisi, noták. Vzbuď se." zakvílel. Louis něco zamumlal, ale jeho oči zůstaly stále zavřené.

Harry si v neuvěření povzdechl. Nevěděl, že je Louis tak těžký spáč. Harry se naklonil a políbil Louise na čelo, dostávajíc se mu od něj aspoň malého pohybu. Poté políbil jeho líčko, dostávajíc se mu zase menšího pohybu. Políbil jeho nos, lícní kosti a oční víčka, v podstatě obsypávajíc celý jeho obličej malými polibky. Louis přetočil a protřel si oči dlaněmi stisknutými v pěst. Vypadal jako malé kotě.

,,Vstáváme, vstávamé, zlato."

,,Kolik je hodin?" Louis se zeptal mrzutým hlasem, aneb normálním hlasem když se vzbudil. Ale pro Harryho to bylo nádherné, a znovu, pro Harryho bylo nádherné vše, co Louis dělal.

,,Skoro poledne. Dvě hodiny zbývají, než nastane tvůj první den v práci." Harry se usmál a Louis celý zazářil.

,,Ještě jednou ti za to děkuji."

,,Kdykoliv, baby." Louis se nad tím pousmál. Ještě stále se nezvedl ze své pozice, což Harrymu přinášelo pocit štěstí. Louis vypadal jako že je k Harrymu více otevřený.  Sice byl stále dost nejistý, ale stále přijímal jakékoliv objetí od Harryho, jen a jen od Harryho.

hidden scars | larry, cz překladTempat cerita menjadi hidup. Temukan sekarang