Always together (Fack cz)

#12

„Co jsi vlastně řekl rodičům?"

„Že chci za tebou."

„No a řekl jsi jim že-"

„Ne."

„Udělej to. Co nejdřív."

„Udělám."

„Jsou tu oba?"

„Jen mamka."

„Kde je?"

„V kavárně tady v ulici."

„Napiš jí. Ať přijde sem."

„Ale-"

„Prostě jí napiš a pojď."

Jack zamířil směrem dolů  a tak jsem ho následoval. Šel přímo za jeho matkou.

„Mami?"

„Ano?"

Jack mě v tu chvíli kdy se otočila chytl za ruku. Pochopil jsem že už o té věci jeho matka ví.

„Takže vy dva..? No to je roztomilé. Nic ve zlém ,ale myslela jsem si to hned jak jsem tě viděla. Jak se vlastně jmenuješ?"

„Finn. Finn Wolfhard."

„Wolfhard?"

„Ano."

„Není tvoje matka Mary?"

„Ano to je."

„Svět je malý. Chodila jsem s tvou matkou na střední školu. Byly jsme téměř nerozlučné kamarádky."

„Vážně mami?"

„Ano."

„A viděla bys ji ráda?"

„Jasně že jo."

„Fajn protože právě míří sem."

Jackova matka vypadala překvapeně ,ale zároveň potěšeně.

„Připravím zatím něco k pití než tedy přijde."

„Vezmu Finna na zahradu."

Jack mi naznačil ať jdu za ním a tak jsem ho následoval až na zahradu. Nebyla veliká ba naopak malinká. Ale ještě nikdy jsem neviděl tolik krásně vykvetlých květinek na jednom místě. V květinách byla zasazena nenápadně houpačka.  V rohu se  schovával gril a hned vedle něho malé posezení. Tak malé ,ale tak krásné. Fascinující. Posadili jsme se na houpačku. Chvíli bylo ticho.

„Jsem rád že jsi tady.."

Šeptl Jack.

„To já taky."

Pohladil jsem Jacka po tváři a usmál se. Jack mi úsměv opětoval. Jak mi tenhle roztomilý úsměv scházel.