-1-

1.3K 35 1
                                    

"Moc mě to mrzí Jane ale v současné chvíli nemůžu udělat nic jinšího." Souhlasně jsem přikývla. "Já vím a chci aby jsi věděla, že to naprosto chápu. Musíte se postarat o Maxovu matku a navíc když bude u vás bydlet bude se o děti starat ona." "Moc mě to mrzí Jane." podívala se na mě Nikol smutným pohledem. "Mě taky ale nedá se nic dělat." "Co plánuješ?" " Budu se muset vrátit domů do evropy." "Takže tady v Brazílii nezůstaneš?" "Asi ne.. neumím portugalsky, takže by se mi špatně hledala práce." "Počkej něco mě napadlo. Moje kamarádka má dítě a nežije s jeho otcem a pořád řeší problém, že ho pokaždé hlídá jiná chůva. Malý Davi má proto problém fungovat bez rodičů.. je samozdřejmost že tak malé dítě chce trávit čas jen s lidmi které zná." "Nechápu co mi tím chceš říct.Podle toho co jsi mi řekla nemají nouzi o chůvy ." "Potřebovali by někoho kdo by byl ochoten se o Daviho starat i u matky i u otce." "Jo jako že když bude v péči u otce budu u něj bydlet i já a naopak?" "Ano, zatím žádná nebyla ochotna takto pendlovat. Oba jsou hodně pracovně vytížení ale pro svého syna by snesli i modré z nebe. Je obdivující jak spolu ti dva i když jim to nevyšlo dokážou vycházet." "Budu ráda za jakoukoliv práci a tohle nezní vůbec špatně." " Dobře tedy tak já jdu hned Carolina zavolat."

Tak je to tady jedna moje životní etapa končí a vycházím vstříc novému dobrodružství. Caroline byla prý obrovsky nadšená, protože má teď moc práce a Davi se jí drží jako klíště a dokonce má za týden odjet k otci, takže si na sebe aspoň do té doby zvykneme a tam už budeme normálně samostatně fungovat. Akorát stojím před domem mojí nové šéfové.

"Dobrý den Jmenuji se Jane." Přeměřila si mě zkoumavým pohledem žena co právě po mém zazvonění otevřela dveře. "Jo Ahoj promiň zapomněla jsem že mi Nikol říkala, že mluvíš jen anglicky. Já jsem Carolina a tykej mi prosím vždyt jsem jen o čtyři roky starší." Zasmála se na mě z vesela mladá a krásná blondýnka. Následně více otevřela dveře abych mohla vstoupit a pak je zavřela. "Tak u nás vítej Jane. To jsou všechny věci co máš? To budeme muset napravit bude lepší když budeš mít věcí více.. Aby jsi měla něco tady a něco i u Daviho táty. A nemusíš se bát oba mluvíme anglicky jen malý Davi mluví pouze portugalsky ale par slov rozumí určitě se nějak dorozumíte a třeba ho i naučíš anglicky všimla jsem si že nemluvíš moc rychle takže tipuji že to není tvůj rodný jazyk. Promiň asi moc mluvím ale jsem strašně ráda že jsem někoho sehnala můj malý drobeček bude mít konečně jen jednu chůvu a ne každý měsíc někoho jiného.. Ty jsi ještě vůbec nic neřekla..." "No neměla jsem příležitost.." " jo jasně promiň..." "Kde je Davi?" "Maji ho u sebe moji rodiče... To víš chtějí se rozloučit. Vnouček jim příští týden odletá a ja vlastně ještě nevím kam musím to ještě zjistit." "Počkat co?" " Nikol ti to neřekla?" "Co mi Měla říct?" "Kdo je Daviho otec.." začala se smát.. "ne jen mi řekla že jste oba dva hodně pracovně vytížení." začala se smát ještě víc.. "Jo to teda jsme a ale muj bývalý mnohem víc.." "Aha a co děla?" "Ale to je jedno nech se překvapit úplně bych chtěla vidět tvůj výraz až to zjistíš.." Pojď ukážu ti tvůj pokoj." Šli jsme po schodech do druhého patra. "Tyhle první dveře jsou Daviho a tyhle hned vedle jsou tvoje a ty z druhé strany jsou moje. Koupelnu máš vlastní v pokoji. Ale myslím že se asi moc nevybaluj stejně za pár dnů odjíždíte. Kývla jsem na znamení souhlasu a rozhlížela se po svém pokoji byl krásný takový útulný. "A teď pojď!" táhla mě Carolina za ruku pryč z pokoje. "dáš si kávu? nebo džus vodu nebo nějaký drink popovídáme si už mi z toho jak jsem doma hrabe malý s nikým cizím nevydrží takže nemůžu chodit do práce a potom když je u otce doháním všechnu práci co se mi ve firmě kupí na stole." "Dám si ten džus děkuji.." Kývla a už mi začala nalévat do skleničky pomerančový džus."

Seděli jsme na gauči a povídali si když začal zvonit telefon a Carolina ho zvedla.. "No ahoj.. Mám pro tebe skvělou zprávu. Sehnala jsem našemu synovi chůvu je to mladá slečna a je skvělá... Takže ji připravte pokoj... Mluvím anglicky protože ona portugalsky neumí a je tady semnou bylo by nezdvořilé tu mluvit portugalsky ještě by si mohla myslet že ji pomlouvám." Mrkla na mě od telefonu a pak pokračovala v rozhovoru. "Ne není Američanka je to evropanka. To mi připomíná kde tentokrát budete? Uhm dobře.. Jane vypadá to že budete ve španělsku.." otočila se na mě a usmála se.. jen jsem kývla. "Prej už se těší... Buďte mi na ni hodní ať nám neuteče vypadá sympaticky.. Vážně by mohli přijet dřív? Určitě mi to hodně pomůže mám práce že nevím s čím začít. Dobře tady díky. Adiós..." "Pojedeme dřív?" "Ano nakonec pojedete pozítří na letišti vás ale vyzvedne Rafaela jeho sestra nemusíš se bát určitě si padnete do oka Davi ji zbožňuje.

Další dvě hodiny jsem si s Car povídala.   Je úžasná z prvu jsem myslela že je příšerně ukecaná ale pak mi vyprávěla že má u sebe syna dva měsíce a prakticky se od něj ještě ani nepohnula. Taky jde vidět že ho z celého srdce miluje. Už se těším až ho poznám....

Je to tu.. První díl je na světě... Budu ráda za každé přečtení... předem moc děkuji a doufám že se bude příběh líbit.. <3

Možná víc než chůva..Where stories live. Discover now