Možná víc než chůva..

-2-

"¿quién eres?" Probudil mě jemný hlásek když jsem se vyhrabala z peřin spatřila jsem blonďatého kudrnatého chlapečka byl nádherný. "Ahoj zlatičko já jsem Jane" "No te entiendo" "Soy Jane" "mi nombre es Davi Luca.. ¿Eres mi niñera?" "Yo no hablo español" "¿hablas inglés?" "Sí" chlapeček kývl a utekl někam pryč. Já se oblékla a upravila. Když jsem přicházela do kuchyně Carolina s Davim už snídali. Maličký Davi se na mě od svého talíře lyšácky usmíval. "Dobré ráno Jane. Ten můj malý dareba tě probudil." "Ale ne" usmála jsem se. "Ale jo řekl mi to a taky mi řekl že se mu libíš. Což se mi hodí potřebuji odjet na chvilinku do práce." Trchu mě to vylekalo ale Carolina mě uklidnila že bude na telefonu a kdykoliv ji můžu zavolat.

Za půl hodinky Caroline už nebylo a my spolu zůstali sami. Davi stál na proti mě a sledoval co udělám. "Chceš si hrát Davi?" Neodpovídal ano já vím nerozumí mi proto jsem ho vzala za ruku a vedla ho do pokojíčku. Vzala jsem stolní hry co byli v poličce a položila je na zem. Hráli jsme snad všechny hry co znám. Davi je hodný chlapeček a hned za první den jsem si ho zamilovala je to moje zlatíčko.  Bylo poledne a tak jsme se vydali do kuchyně Davi se posadil ma kuchyňskou linku a já se dala do práce chvilinku mi trvalo se zorientovat ale podařilo se a práce byla hotová. Boloňské špagety se povedli. " Davi půjdeme se koupat do bazénu?" Ukázala jsem prstem na zahradu kde se vyjímal bazén. Určitě me pochopil protože jen radostně vyprskl a utíkal po schodech do druhého patra když jsem se vydala za ním už se v pokojičku převlékal do plavek usmála jsem se a šla udělat to samé..

Celé odpoledne jsme trávili u bazénu. Vůbec nám nevadilo že každý mluvíme jinou řečí. Bylo to něco až neuvěřitelného jako by jsme měli nějaké spojení mezi sebou. Jinak si nedokážu představit jak je možné že si tak rozumíme. Hráli jsme na honěnou po zahradě, kdo vydrží dýl pod vodou a spoustu dalších her Caroline dorazila zhruba před hodinou chvíli se na nás dívala a smála se potom zalezla dovnitř. Už se pomalu stmívalo a tak jsme naše radovánky ukončili. Přeci jen nás zítra čeká dlouhý let.

Po večeři jsem šla Daviho vykoupat a uložit. Je to zlatíčko a asi jsem ho dost unavila, protože usnul prakticky okamžitě. Carolina byla v kuchyni a skládala špinavé nádobí do myčky. "Car? Jdu spát ano ať tu zítřejší cestu nějak přežiji." Když se na mě otočila byla celá uplakaná. "Jasné jdi. Prosím postarej se mi tam o mého chlapečka a pořád mi volejte. Vždy když mě takhle opouští myslím že umřu." "Neboj budeme ti volat každý den." usmála jsem se jejím směrem a ona také. "Dobrou Jane" "Dobrou"

Je to tady probudil mě budík. Musíme vstávat za tři hodiny nám odlétá letadlo. Čeká nás dlouhý let. Pořád nevím kdo vlastně je Daviho otec. Myslím že v tom bude něco víc jinak si nedokážu vysvětlit proč se Carolina ptala jestli vím kdo je její bývalý.

"Vítejte ve Španělsku" Řekla mi s úsměvem letuška když letadlo přistálo. Letěli jsme první třídou vlastně se to dalo čekat. Tahle rodina bude dosti zazobaná. Vzala jsem si malého na ruce a vylezla z letadla. Když jsme měli svoje kufry a vše bylo v pořádku vydala jsem se s malým v náručí do hlavní haly. Má nás tam čekat sestra Daviho tatínka Rafaela.

Všude jsem se rozhlížela až jsem si všimla krásné blond brazilky. Stála a mávala naším směrem. Potom zavolala. "Lucca" v tom momentě zvedl prcek hlavu z mého ramena a dožadoval se abych ho pustila a já tak učinila a on se z vesela rozutíkal k Rafaele která už v dřepu čekala s otevřenou náručí do které si po chvilince nabrala malého Daviho. Když jsem k nim přicházela říkala mu. "Te amo " potom se otočila ke mě a byla mi nějaká povědomá. "Ahoj, Ty musíš být Jane. Páni jsi krásná pravá evropanka." "Ano to jsem ja. Ale krasná určitě nejsem.." "Ale prosímtě podívej se okolo? Káždá tady vypadá jako já a podívej se na sebe jsi krásná jiná.. Jsem zvědavá co na tebe řekne bratr. Chlapy se tu o tebe poperou." zasmála se byla velmi sympatická. "No to nevím .. Každopádně tě velmi ráda poznávám Rafaelo vypadáš vážně sympaticky všechna nervozita co jsem měla že mě opadla." "Jůůů ty jsi zlatá vážně se mi moc líbíš určitě z nás budou super kamarádky. A teď mi řekni co říkáš na to do jaké rodiny jsi se dostala?" začala se smát a já se na ni nechápavě podívala? "No co říkáš na bráchu?" "Vždyť jsem ho ještě nepotkala." ona se přestala smát "Počkej ty nevíš kdo je můj bratr?" "Ne?" ona se začala smát ještě víc a tleskala si" "Tak to bude prčááááá"