Miluj mě /FF- Chardre +15

5

Volal jsem ti... Avšak bez odezvy. Psal jsem ti na sociálních sítích, ale tam taky nic. Unaveně jsem spadl na postel.

„Co jsem to udělal?" Zašeptal jsem a hlavu zabořil do polštáře. Najednou mi cinknul mobil. Vyskočil jsem do sedu a rychle otevřel zprávu, co si mi napsal.

(CH: Charlie L: Leo)

CH: Ahoj... Moc se omlouvám. Nechci tě ztratit. Chci na vše zapomenout. Leo ozvi se... Prosím.

L:Ahoj...

CH: O můj bože...

L:?

CH: Moc se omlouvám, co se stalo.

L: Bolí mě díky tobě prdel.

CH Promin...

L: To si potom vyřid s mým zadkem... Jdeš ven?

Zarazil jsem se... Opravdu chceš jít se mnou ven? Proč?

CH: Dobře, ale proč? A navíc, proč ted, když je jedenáct večer?

L:Tak nemusíš chodit... Budu v parku, kam chodíme spolu častěji.

CH:Dobře...

Vstal jsem a podíval se do zrcadla. Co mám přesně čekat od Lea? Že mi odpustí? To těžko... Miluju ho, ale ublížil jsem mu. Mám tam jít nebo ne? Nepůjdu. Lehl jsem si do postele a zavřel oči. Nemohl jsem usnout. Jdu...

Došel jsem do parku a začal tě hledat. Nikde si nebyl. Smutně jsem si sedl na lavičku. Najednou mi někdo dal ruce na oči a já se lekl. Chtěl jsem začít panikařit, ale cítil jsem teplý dech na mém krku. Na sucho jsem polkl.

„Kdo..." Nedořekl jsem a moji hlavu si daná osoba nasměrovala na své rty. Někdo mě políbil, ale já nevěděl kdo. Chtěl jsem danou osobu odstrčit, ale ta se odtáhla. Rychle jsem se otočil a spatřil tebe.

„Ty si mě..." Nechápal jsem nic. Pozoroval si zem, takže jsem ti neviděl do očí, ale chtěl jsem ten polibek prožít znovu. Přeskočil jsem lavičku a zvedl ti bradu. Zase si plakal.

„Nevím, co přesně cítím." Třásl se ti hlas a já tě objal.

„Řekni mi, co máš přesněji na mysli?" Nasával jsem vůni z tvých vlasů. Voněly, jak levandule.

„Beru tě jako bráchu... Vždycky jsem byl na holky, myslel jsem, že ty taky, protože jsem si někdy nevšiml, že by si koukal po klucích. Potom, když jsem zjistil, že mě miluješ díky deníku, co sis psal, jsem zpanikařil. Pak se to stalo tak rychle a já nechtěl být na tebe ošklivý. Jenže sám si mi to neulehčoval. Potom ten sex..." Zabořil si mi hlavu více do zimní bundy.

„Omlouvám se..." Vydechl jsem smutně.

„Nevím... Líbilo se mi to... Ale bojím se být..." Podíval ses mi do očí.

„Leo... Nechci tě nutit, aby si se mnou nějak chodil, nebo to se mnou dělal..."

„Ale on je ten problém, že já chci... Chci tě milovat, i když se sám sobě hnusím." Opět si mě objal. Byl jsem rád, že si mi tohle řekl, ale bojím se, co bude dál.

„Já se taky bojím, co bude s námi dál... Jestli budeme zase, přátelé nebo nejlepší bráchové..."

„A co třeba přátelé s výhodami?" Usmál si se, ale já jsem byl zaražený.

„Proč s výhodami?" Otázal jsem se a měl jsem strach. Nechtěl jsem mít jenom s tebou sex. Chtěl jsem tě i milovat. Dělat i ty romantické věci.

„ Už by ses nemusel strachovat, jestli mi ublížíš nebo ne."

„Leo... Vím, že to myslíš dobře, ale já se chci strachovat... Chci ti tě milovat." Na chvilku si se zarazil. Začal sis pohrávat s mými prsty.

„Pojď se mnou domů..." Zašeptal si a já tě poslechl.