Miluj mě /FF- Chardre +15

9

Když jsme přiletěli na letiště, Brooke se proti mně rozběhla a padla mi do náruče. U mamky stál pohledný kluk a vzal mi kufr. Poděkoval jsem a nespouštěl z něho oči. Měl hnědé vlasy a oceánové oči. Byl sice hubený, ale ne žádná kost. Jeho rty byly narůžovělé a tváře růžové. Typoval bych šestnáct let.

„Mami, kdo to je?" Zeptal jsem se opatrně.

„Začnu chodit do práce, tak potřebuju chůvu." Zasmála se a já ji probodl pohledem.

„Vždyť je mladší než já... Nemusí mě hlídat." Nafoukl jsem tváře.

„Charlie..." Došel ke mně klučina a já se pomalu červenal. „Kolik myslíš, že mi je?" Usměje se a já myslel, že omdlím.

„Šestnáct?"

„Osmnáct." Zasmál se a já nevěřícně zakroutil hlavou. Byl o něco vyšší než já, ale jeho vzhled k tomu neseděl.

„A ty budeš něco jako moje chůva?" Zasmál jsem se on mi podal ruku.

„Harry Colman ... K vaším službám." Zasmál se a já se taky slušně představil.

„Charlie Lenehan, těší mě."

„Jsem ráda, že se jste se spřátelili." Usmála se na nás mamka. Někdo mi však poklepal na rameno a já se nechápavě podíval. Byl to Leo.

„Charlie? Nechceš opravdu zítra přijít?" Usmál se nevině, ale hned poté propíchl Harryho pohledem.

„Jak jsem řekl Leo... Prostě ne."

„Tak přijď k nám... Bude vás hlídat Harry." Přidala se do rozhovoru máma. V duchu bych ji nejradši nafackoval.

„To nezní špatně... Co takhle zítra ve dvě?" Sladce se usmál a já pouze přikývl. Harry celou dobu tahal můj kufr, i když jsem si ho chtěl vzít sám.

Doma jsem si vybalil a mamka něco dávala do kabelky.

„To už jedeš do práce?" Pouze přikývla a dala mi pusu na čelo.

„Zkus to s Harrym, třeba to výjde." Zašeptala, když odcházela. Plácl jsem se do čela, ale hned ji zamával. Když jsem zavřel dveře, koukl jsem na hodiny. Byla jedna hodina. Znuděně jsem si sedl k televizi a koukal na film, který mě absolutně nebavil.

„Brooke už spí..." Prohlásil Harry, který si sedl vedle mě na gauč. Přikývl jsem, protože Brooke je ještě malá a nikdy si takhle odpoledne chodí lehnout.

„A to hlídáni bereš jako práci nebo to máš zatím jako brigádu?" Zeptal jsem se hloupě.

„Mám to už jako práci." Nebezpečně se ke mně přibližoval.

„Aha..." Trošku jsem se pošoupnul dál.

„Zaslechl jsem tvůj rozhovor s tvou mámou. Ty si na kluky?" Usmál se a já zčervenal.

„To ti může být jedno." Začínal jsem být nepříjemný, protože se tomhle téma nerad bavím.

„Já jsem taky gay... Nemáš se za co stydět." Usmál se mile a já se na něj koukal nechápavě. Vůbec jsem nechápal, to že se to nebojí říct. „Moji rodině to nevadí a koukám, že tvoji mamce taky ne. Ale co tvůj kamarád?" Narážel přímo na Lea.

„Co s ním?" Optal jsem se hloupě.

„On je taky na kluky? Protože ten pohled, který na mě hodil na letišti je nezapomenutelný." Zasmál se a já taky.

„S Leem to mám složitější..." Můj úsměv zmizel.

„Co se mezi vámi stalo?" Chytil mě za ruce a měl vážnější tvář. Jemně jsem se červenal a snažil se nějak nemyslet, že mě drží tak krásný kluk... MOMENT! Charlie... Ty máš rád Lea ne? Ale Leo mi lásku neopětuje...

„Já... Já mám deník. Leo si ho přečetl a já si tam psal, že ho miluju a takové ty slaďárny. Potom jsem ho z-znásilnil... Hned ten den se chtěl se mnou sejít a chtěl po mě jenom ... Vždyť víš... Ale já ho chtěl milovat ne s ním jenom spát. Nechci o něho přijít, ale zase nechci, aby tam bylo to, že chce se mnou spát." Koukl jsem se mu očí a chtělo se mi brečet. Silně mě objal a já se cítil konečně v bezpečí.

„To bude v pořádku. Už si mu aspoň pověděl, že chceš být jenom zase kamarád?"

„Snažil jsem se mu to dát najevo." On přikývl a dal mi polibek do vlasů. Koukl jsem se mu do očí a on koukal zase do těch mých.

„Charlie, si překrásný kluk... Určitě se najde nikdo jiný." Usmál se mile.

„A nemohl by si mi nějak pomoct?"

„Jak jako pomoct?" Vymanil jsem se z jeho sevření a nevině usmál.

„Třeba by Leo pochopil, že chci vztah a ne pouhý... Ehm. Hrál by si prosím mého přítele?" Otázku jsem spíše zamumlal, než řekl.

„Proč ne... Třeba si Leo uvědomí, o co přišel a vyzná ti lásku." Usmál a já ho pevně obajl.

„Děkuju Harry..." On se nevině usmál a objetí mi oplatí.