Spojeni magií ✔ | ˢⁿᵃʳʳʸ ¹

58. Dospělost je za dveřmi

Když Harry druhého dne ráno sešel dolů do jídelny, (Severus už byl dávno vzhůru a pracoval zamčený v nějaké místnosti na tom svém lektvaru) našel u stolu sedět Freda a George, kteří oběma rukama objímali své hrníčky s čajem a významně se na příchozího začali zubit.

,,Dobrý ráno," popřál jim Harry a jako na potvoru zazíval. Možná se mu to jen zdálo, ale měl pocit, jako by se ti dva začali culit ještě víc.

,,Divoká noc?" zahýbal obočím Fred a Harry naprázdno polkl. Že by je snad slyšeli...? Přisedl si k nim a tvářil se, jako by se nic nestalo.

,,Raníčko, Harry," zamrkal na něj George a přisunul k němu čerstvě upečené koláčky. ,,Mamka napekla. Ptala se, jestli máš radši tvarohový nebo povidlový, tak jsem řekl svatební."

,,Ehm..." odkašlal si Harry, a aby se nemusel nějak vyjadřovat, radši popadl jeden tvarohový koláček a strčil si ho do pusy. Děkoval Merlinovi, když se v příští vteřině otevřely dveře a dovnitř vešel Draco. Kývnutím hlavy je pozdravil a sedl si vedle Harryho.

,,Taky divoká noc?" zeptal se poťouchle Fred. Draco pozvedl obočí a zatvářil se nechápavě.

,,Taky?"

,,Snape a Harry se na to včera pěkně vrhli," vysvětloval George. ,,Možná že byli hlasitější než Siriusova máti. Uh, teda ne že bychom ji slyšeli při sexu."

,,Nechte toho, to vůbec není pravda," zamumlal Harry, který byl rudý jako rak, ale jen tím dvojčata ještě víc pobavil.

,,Jsem zvědavej, co ti dá k narozeninám."

,,No, já nevím, Freddie, co třeba poukázku na každodenní sex?"

Harry by se nejradši v tu chvíli propadl do země.

•••

,,Myslel jsem, že jsi použil kouzlo proti odposlouchávání! Slyšel nás prej celej barák!" Severus, který už dobré čtyři minuty pečlivě míchal lektvar v kotlíku po směru hodinových ručiček, se překvapeně ohlédl. Harry za sebou právě zavíral dveře a trochu zamračený si sedl do křesla.

,,Prosím? Samozřejmě, že jsem ho použil. Jak ses sem dostal?" zeptal se, přestal míchat a začal odpočítávat dvacet sedm kapek lektvaru na utlumení bolesti.

,,No tak to jsi to asi použil špatně, protože Fred a George si mě celou snídani dobírali. A jak bych se sem měl asi dostat, existují kouzla, ne? Alohomora jsem uměl už v prvním ročníku," zabručel Harry.

Severus neodpověděl dřív, dokud neměl dopočítáno. ,,Vždyť moc dobře víš, jací jsou to vtipálci. Jestli nás neslyšel nikdo jiný..." pokrčil rameny a zase začal míchat. ,,Mimochodem, co bys chtěl k narozeninám?"

,,Co-cože?"

,,Za pár dní máš narozeniny. Sedmnáctiny, zapomněl jsi snad? Tak co bys tedy chtěl?" ptal se trpělivě.

,,Já nevím. Nic. Nemusíš mi nic dávat, fakt. Nic mě nenapadá," odpověděl Harry a Severus si tiše povzdechl. No, to mu tedy pomohl. Zřejmě na to bude muset přijít sám...

V čem byl Severus opravdu špatný, bylo vybírání správných dárků. Brumbálovi vždycky stačilo podstrčit nějaké bonbony, (nejlépe citronové), když ještě žila Lily, dávali si různé knihy a své matce vždy koupil chybějící přísady do lektvarů. Ale co má u Merlina dát Harrymu?

Věděl, že má rád famfrpál, ale on se v nejoblíbenějším kouzelnickém sportu nevyznal a tušil, že všechno potřebné k údržbě svého koštěte Harry má. A dávat mu krabici čokoládových žabek? Pche, ubohé.