Dramione 2 | CZ

Bradavický polibek..

Tak a je tu nový díl:-) vím, že jste čekali opravdu dlouho, ale nebyla vůbec inspirace ani nálada. Taky poslední měsíc jsem jen v práci.. takže je toho vcelku hodně. Doufám, že se Vám bude kapitola líbit❤️

Když jsem vlezla do zmijozelské místnosti, úplně mi projel mráz po zádech. Měli to tu hrozně tmavé a děsící pomalu až k smrti. Rozhodl jsem se, že zmijozelským jen prospějou světlé barvy a trošku rozzáření.

Pustila jsem se do práce ač za stálého brblání Blaise, který pořád opakoval, že na tmavou nic prostě nemá. To se ale zmýlil chlapeček. Ukážu mu, jak má vypadat společenská místnost.

Trošku jsem přeměnila barvy. Ze zeleno-černé (jak jsem si všimla, tyhle barvy okoukala dost Hermiona) jsem tam vykouzlila světle modrou v kombinaci se žlutou. Dala jsem okolo pár balonků a ozdob na zpříjemnění a udělala posezení. Přinesla jsem ještě jídlo a pití, především tedy alkohol, který jak jsem se dozvěla, měl Blaise plnou zásobu. Mám tu alkohol od medové whisky po klasický máslový ležák. A párty může začít!

-
Hleděla jsem na sebe do zrzacadla s otázkou jestli je dobré jít. Ano, slíbila jsem si na začátku roku, že si budu víc užívat než být zarytá knihomolka, ale je dobré pít, když tam bude Draco? Pokaždé se něco stalo, vždy jsme skončili v totálním rozpoložení, ale když tam bude Draco.. už teď mám malou pevnou vůli vůči němu a opilá? Stoprocentně podvolná.

Naposledy jsem si upravila své šaty a vlasy, hluboce se nadechla a vyšla. Na sebe jsem si vzala šaty bez ramínek. Vrch "podprsenky" je lehce pozlacený a zbytek je černý. Rozprostírá až ke kolenům. Přední část je do půly stehen a ta zadní je delší. Na dekolt jsem si připnula lehký řetízek s bílými kameny a stejně tak i naušnice.

Procházela jsem chodbami a kolem mě se plnilo větší množství lidí. Jsem ráda za jejich nápad, že tam půjdou všechny koleje, ale těch lidí je velmi. Snad Ginny udělala prostor nafukovací.

Vešla jsem do zmijozelské koleje, kde bylo už dost lidí. A také dost opilých lidí.
Bylo to nádherně zoorgnizované, ale ani se nedivím když to dělala Ginny. Vše působilo velmi jemně, ale i okázale. Všude byl rozlitý alkohol společně s občerstvením. Všichni si to tu velmi užívali, tančili spolu, jak nebelvírští, zmijozelští nebo havraspárští, tak i mrzimorští. Byla jsem vděčná za to, že můj poslední rok co tu jsme, tak se všichni spřátelí. Doufám, že to bude jen a jen lepší.

Rozhlížela jsem se okolo, zda-li neuvidím známou tvář, ale nezahlédla jsem, tak jsem se přidala k první trojici lidí se kterými jsem se již v minulosti setkala.

"Ahoj" pozdravila jsem je slušně a všichni se na mě podívali.

"Ahoj Hermiono! Co Ty tu děláš?" Usmála se Beyx.

"No, je to pořádané kvůli mě..takže si myslím, že bych tu měla být" usmála jsem se.

"No, Ty nikam moc nechodíš, tak nás to zarazilo. Ale jsme rádi, že konečně nejsi jen u knih a učení" úsměv mi vrátila a já se cítila zvláštně. To opravdu na mě každý kouká jen n knihomolku? To jsem tak nudná?

"A jak se máš?" Zeptal se ně David.

"Skvěle, jak Vy?"

"Dobře" usmáli se na mě a já se upřímně nudila, nebyly to lidi se kterýma bych si měla co říct. Spíš jen ze zdvořilosti pozdrav a nic víc.

"Hermiono, hledal jsem Tě všude" zpoza sloupu vyklouzl Dracův obličej a já mu musela v duchu poděkovat, že mě přišel zachránit.

"Já Vás taky. Tak se mějte, hezký večer" čapla jsem Draca za ruku a táhla ho přes celou místnost ven.