Na život a na smrt.

1.9K 79 4
                                    

S Dracem jsme se shodli na tom, že bude lepší ještě chvíli počkat s tím než to někomu řekneme. Vždyť když se to stalo naposledy, nedopadl nás vztah nejlépe a proto teď mlčet o našem vztahu bude to nejlepší, co uděláme.

Taky nechci spustit rozruch, jelikož Draco bude mít za chvíli stání a nechci, aby byl rozrušený. Chci být jako jeho podpora, to je pro mě momentálně největší priorita.

Šla jsem pomalu na první hodinu, když mě zastavil Harry.

"Ahoj Herm, zase jsme se dlouho nebavily" usmál se smutně.

"Ráda bych to vrátila do starých kolejí" úsměv jsem mu vrátila.

"I já, co něco podniknout společně? Vždy něco podnikneme, užijeme si to a pak na dlouhou dobu nic. Jsme přátelé na život a na smrt pamatuješ?"

"Jasně že ano, napořád. A ráda budu podnikat s vámi více věcí, ale až se sklidní víc Ron." posmutněle jsem se na něj zahleděla.

"Už je v pořádku, chtěl jsem Ti to říct právě. Má novou přítelkyni a zda se šťastný" vydechla jsem šťastné.

"Konečně" úlevně jsem si oddychla.
"Hlavně aby jsme spolu opět vycházeli tak, jako dřív. Vždyť jsme toho společně tolik podnikli a byla by škoda to jen tak ukončit. Jsme přátele Herm, ať se stali sebevíc nepříjemné události, tak jsme tu všichni pro Tebe" objal mě pevně na důkaz jeho slov.

"Já vím. Ani já nechci o vás přijít, byly jste tu vždy pro mě a mám vás stále moc ráda"

"Tak pojď, půjdeme na hodinu" kývla jsem a oba jsme šli spolu na hodinu a mezitím se bavili o všem možném, co se u nás událo. Samozřejmě že jsem mu ale neřekla o mě a Dracovi. Nebylo by to teď vhodné, až přijde správný čas, všichni se o tom doví.

-

Draco
Šel jsem s Pansy na další hodinu, která nás čekala a samozřejmě vyzvídala, ale já mlčel jako hrob.

"Ale noták, vždyť jsem tva nejlepší přítelkyně " zakoukala se na mě štěněčím výrazem jak umi jedině ona, ale stal jsem si za svým.

"Vážně ne, nic se nestalo a ani neděje" mrkl jdem na ni a pokračoval dal ve své cestě.

"To se ale nedělá přátelům!" Zašklebila se a snažila se me stále nějak dostat, ale rozhodl jsem se byt nedobytný.

"Draco, Pansy" zaječel zamnou Blaise.

Záchrana, říkal jsem si v duchu.

"Čau kámo" potřásl mi ramena.

"No čau"

"Nechceš si jít dnes zalétat?" Navrhl mi a já si řekl, že by to nemusel být zas tak špatný nápad, přeci jen jsem dlouho nelétal.

"Jo, docela rád"

"Fajn, tak po vyučování na hřišti, zatím měj se" odběhl někam pryč, ačkoliv jsme měli mít hodinu společnou. To je prostě Blaise, všude jinde než tam, kde má byt.

Naštěstí už jsme byly v učebně, takže Pansy se nemohla ptát na další otázky a žadonit, abych ji něco řekl, ale jen na hodinu.. co budu dělat potom, to nevím.

-

"Závod? Kdo bude rychle u lesů, tak vyhrál a dostane nějakou skvělou odměnu" zasmál se Blaise, ale já už teď věděl, ze vyhraju.

"Fajn" zasmál jsem se a Blaise začal pomalu odpočítávat.

"3..2....1...teď!" Zaječel a v tu chvíli jsme oba bleskově vyrazili, já teda o něco rychleji jo..ale abych Blaise moc neshazoval, taky byl docela rychlej.

Prolítáváli jsme poměrně na stejno, zlepšil se dost od minula, ale stále jsem vedl.

"Draco!" Zařval z plných plic a já se hrozně lekl, takové tiky mám od doby, co jsem se stal smrtijedem..

Jenže jak moc jsem se leknul, tak jsem přepadl z koštěte a letěl jsem přímo do koruny stromů. Jedine, na co si vzpomínám byla první větev.. dál nic.

-

Vim, ze je tu kapitola opět po dlouhé době, snažím se na tom pracovat, už nestuduji denní studium, ale dálkové, takže je teď tolik času konečně. Zkusím opět Dramione obnovit a dekuji vám za mile zprávy, tak moc me nakopnuli❤️💋

Dramione 2 | CZWhere stories live. Discover now