Byl jsem tak nervózní. Co když tu dohodu poruší a všem to video pošle? Čekal jsem na něj snad věčnost. Možná jsem trochu doufal že na to dneska zapomněl. Bohužel. Objevil se někdy kolem deváté večer. "To ti to trvalo." "Ty bys mě tu chtěl dřív?" "Ne, to ne." "Tak jdem." Stále tak trochu nesvůj jsem nasedl do jeho auta. A vyjeli jsme. K mému překvapení tu bylo uklizeno. Žádné prázdné obaly z McDonaldu ani KFC. Celou cestu jsme byly ticho. Dojeli jsme ke kinu. No.. alespoň tam je tma. Nikdo nás tam neuvidí. Vystoupili jsme a šli dovnitř. Alfred koupil lístky na nějakej krvák který začínal až v deset přesto že bylo teprve čtvrt. Chvíli na to jsem pochopil proč tak brzo. Po půl hodině strávený čekáním až si Amerika koupí popcorn, colu a jiné občerstvení jsme šli do sálu. Pět minut před začátkem filmu si musel jít odskočit. Vrátil se až když skončily reklamy a upoutávky. Prvních deset minut srkal kolu a chroupal popkorn. Začalo mě to iritovat. Ještě že jsme tu sami. V tuhle hodinu tenhle den sem stejně moc lidí nechodí. Když to všechno vypil a sežral tak byl konečně klid. Sledoval jsem film. Alfred si po chvíli zívnul. "Ani to nezkoušej." Řekl jsem když se mě chystal nenápadně obejmout kolem ramen. "Sooorry" Dál jsme sledovali ten film. Některé ty scény byly docela děsivé. "Blboune! Běž pro nějaký pití když si všechno vychlastal. Mám žízeň." "Okey." Zvedl se a odešel. Možná bych ho mohl vylekat. Přelezl jsem si o řadu dozadu a schoval se tam. Uběhlo 10minut a Alfred nikde. Tma, sem tam se střídající matné světlo filmu na plátně a zvuky filmu mě začali děsit. Děsil mě i ten fakt že tu sem teď sám. A začalo se mi chtít na záchod. Uběhlo dalších 5 minut a ten tlustoprd stále nikde. Začal jsem přemýšlet o tom že vyjdu že sálu a řeknu Americe že chci domů že mě ten film nebaví. Vykoukl jsem ze sedaček na plátno abych viděl co se tam zrovna odehrává. Zrovna tam nějakýmu týpkovi provrtali lebku vrtačkou a následně toho týpka pověsili na takovej ten hák jak se na něj věší prasata. Zase jsem se schoval. Nechci si přiznat že se už vážně bojím. Amerika stále nikde a já se bojím hnout z místa. A ten ženský křik tomu nepomáhá. Zakryl jsem si uši a zavřel oči. Doufám že ten film brzy skončí. Zničehonic mi něco šáhlo na rameno. Vykřikl jsem. A podíval jsem se co to je. Byl to jen Alfred a podával mi kolu. To si dělá prdel? Já se tu můžu posrat strachy. Mám kvůli tomu uslzený oči. Čekám tu na něj skoro půl hodiny a ještě mi zkazí můj plán. "Stalo se něco?" Zeptal se. "Ne!" Odpověděl jsem naštvaně a vstal jsem. Zjistil jsem že se mi na záchod už nechce. ...ale mám úplně mokrý kalhoty. "Argh!" "Co je?" "Nic! Ten film mě nebaví. Už chci domů." "Ale končí až za hodinu" "PROSTĚ CHCI UŽ DOMŮ." "Nojo,nojo." Konečně jsme šli do auta. Doufal jsem že si Alfred těch mokrých kalhot nevšimne. Už několikrát bohužel. "Ahahaah ses koupal v oblečení nebo co že máš mokrý gatě?" "Drž hubu a nestarej se." Řekl jsem se slzama na krajíčku. "Soorry" Odvezl mě domů a odjel. Kalhoty jsem hodil rovnou do pračky. A šel jsem spát. Několikrát jsem se vzbudil. Nakonec jsem si nechal svítit světlo v pokoji. Konečně jsem normálně usnul.
