Just like one [ m.yg + p.jm ]

?10?

O měsíc později
Joon seděl ve svojí pracovně a sledoval obrazovku svého počítače. Jungkooka případ se nepohnul.
Mino si nevěděl rady. Udělal všechno co šlo. Všechno co bylo v jeho silách. June na tom nebyl lépe. Byly oba vyčerpaní.
Joon projížděl jeho společné fotky a videa s Jinem. Byl rád že už to nemusel tajit. Právě myslel na to když si oba poprvé uvědomili co k sobě cítí a řekli si jak se milují. Byly to ty nejhezčí chvíle a chtěl by jich zažít víc ale Kookovou smrtí se všechno zkomplikovalo a nikdo z nich už nebyl jako dřív.
" Hobi ?! " zavolal Joon. Byly doma teď už jen oni dva. Jin byl s Jiminem nakupovat a Yoongi vzal Taeho do zoo. Začali teď spolu trávit hodně času a obou to prospělo. " Co potřebuješ " koukla do dveří zrzavá hlava " Už odchazíš ? " Hobi měl namířeno za kamarády do baru. Sice chtěl dnešní den strávit s Taem ale Namjoon mu to rozmluvil. Že bude prý lepší aby byl s Yoongim. " Jo akorát jsem se obul. Chceš něco " zeptal se svým typicky krásným úsměvem. Hobi měl úsměv jako slunce a není člověk co by si ho hned nezamiloval. " jen jestli by jsi mi neudělal čaj, ale jestli pospicháš tak jdi "
" Udělám ti ho a půjdu. Budeš ho mít v kuchyňi " Děkuji, moc " Joon se na něj vděčně usmál a otočil se zpět ke svému počítači.
Hobi položil hotový ovocný čaj na linku a opustil byt.
Joon pomalu scházel schody a chystal se zavolat Yoongimu. Chtěl vědět jak je Taemu. Sedl si za linku a když mu Yoongi telefon nezvedl upil si z čaje s zkusil vytočit Taeho číslo. Tae telefon taky nezvedal. Joon se znova napil. Cítil se jinak. Vzal do ruky telefon ale jen s těží vytočil Jina číslo.  " Joonie. Chceš něco koupit. " Namjoon se znažil odpovědět ale silná křeč do břicha mu to nedovolila. "Joonie ?" Ozvalo se z telefonu " Jsi v pořádku ?"
"Jinie" vyšlo z jeho hrdla. Hned na to krev. Spousta krve. Chlapec spadl z barové židle na zem. Už ani neslyšel křik jeho přítele z telefonu. Chtěl se zvednout ale nešlo to. Jako by ho něco zabíjelo zevnitř a on už neměl šanci. Jediné co mu zbývalo teď byl poslední nádech a tvář jeho milovaného před očima.