| Mystic messenger |

Síla zatmění část 2.

Stála jsem venku na nějaké, pro mě úplně cizí ulici, kterou jsem viděla poprvé v životě. Můj mobil zavrněl a já se podívala, co můj telefon zase potřebuje. Jen jsem doufala, že to není upozornění, že mám vybitý mobil, jelikož bych nevěděla, jak ho zase nabít. Ale byla tady další věc, o kterou jsem neměla ponětí, jak se postarat. Jak se dostanu domů? A kde přespím? Naneštěstí můj mobil neukazoval, že je vybitý, jen nějaká zpráva od někoho neznámého. Otevřela jsem tu zprávu a podívala jsem se, co v ní je. Bylo v ní napsaný: „Ahoj. Vidíš to?" „?" Stále jsem to, ale nechápala. Nechápala jsem, co se tady děje, jak jsem se sem dostala a všechno okolo. Najednou přišla další zpráva. Od toho samého neznámého. Psalo se v ní: „...konečně spojený. Díky bohu. Ne každý den dostaneš zprávu od cizince." {dále asi znáte, se mi nechce psát😅😂}

{Mezičas, když se nacházíme v apartmánu}

„Cože?!" Takže já se fakt objevila v světě, kde existují členové RFA?! To není možný!" Pomyslela jsem si, jelikož mi bylo jasný, že tady jsou kamery, co Seven dal do tohoto apartmánu. „Fajn, budu se chovat, jako kdyby tohle byla hra, kterou už umím navzpaměť!" Pomyslela jsem si a nadále byla nérvózní. Jediné, co mi na tomhle připadalo celkem dobré, bylo to že se teď, alespoň nebudu muset promýšlet, jestli Bena nechám, nebo ne. Na druhou stranu je hodně nepohodlné přemýšlet, jestli se vůbec vrátím zpátky domů.
Zakroutila jsem hlavou a snažil se na to nemyslet. Ale nešlo to. Všechno bylo tak strašně matoucí.

Další díl na světě! Doufám, že se Vám tento krátký díl líbil a zase jindy🙂