What can I say? Oh, fuck!

My brother goes to New York? And what about me?!

Přišla domů a potichu se vydala do pokoje. Nechtěla, aby ji někdo viděl. Když tu někoho potká, hned si s ní chce povídat a na to teď nemá náladu. A ke všemu byly tři hodiny ráno. Vyšla po schodech a zavřela za sebou dveře svého království. Otevřela notebook a potichu si pustila písničky. Chvíli přemýšlela, jestli má jít na Facebook nebo jen poslouchat a odpočívat. Nakonec se přihlásila.

Čau, zlato, jak se těšíš na koncert? Já strašně. Nemůžu se dočkat, až nám zazpíváš. Máš božskej hlas. Klidně bys mohla Andyho strčit do kapsy. Nechceš se stát naší členkou?

Zpráva odeslána uživatelem CC Coma.

Odpověděla mu.

Já myslela, že jsi hluchej, když sedíš za těma bubnama. :D A ne nechtěla. Nechci Andymu brát jedinou radost.

Měla ho ráda. Stejně jako zbytek kluků. Byla s nimi sranda, ale už asi měsíc je neviděla. Neměla čas. A když už jo, tak ho neměli oni. Byla to škoda, ale uvidí je dvacátého a nemůže se dočkat.

Když projížděla příspěvky od přátel, jeden ji naprosto přikoval k židli s otevřenou pusou. To jako opravdu?!

Zítra! Ségra jede za babi a já... New Yorku těš se! Pořádně si to spolu užijeme. Já, Patrick Forway, Janny Forway a Kathrine Hugred.

Vědí o tom rodiče? A kdo je sakra Patrick, Janny a Katherine? Ani jednoho nikdy neviděla a nikdy o nikom neslyšela ani slovo. Ani nevěděla, že Nicky má kamarády. Vždycky byl zavřený v pokoji a nikam nechodil a najednou jede do New Yorku!? A co ona? Pojede za babičkou a bude tam sama? Možná přijede Jessica s Ryanem, Matthewem a malou Alexou. Ale Mattewovi je osm a Alexe asi dva.

Zítra jí jede autobus buď v půl deváté nebo v deset. Potom jedou ještě nějaké odpoledne, ale každý rok jezdí dopoledne, aby se jí rodiče brzy zbavili.

Vypnula notebook a šla se do koupelny osprchovat a převléct do šortek a velkého černého trička s potiskem Sleeping with Sirens, které loni sebrala v Andyho skříni.

Lehla do postele a než usnula, přemýšlela, jak se zítra zeptat, jestli Nicholas jede do New Yorku nebo ne.

Už několikrát mu zvonil mobil. Ne jako budík, ale z důvodu příchozího hovoru. První ho zvbudil, druhý ho naštval a třetí se ozýval ze zásuvky nočního stolu. Čtvrtý se už neozval.

*Klep, kelp*

„Tady nikdo neni!" zabručel z postele a přehodil si přes hlavu přikrývku.

„Andrew!" křikl dívčí hlas, když se jí nepodařilo otevřít zamčené dveře.

„Aby ti neujel autobus," ozval se Andy, ale nebyla na něm vidět žádná snaha se zvednout. Ležel roztažený na celé posteli.

„Můžeš odemknout?" zajímala se za dveřmi.

„Nemůžu, protože bych se musel zvednout!"

„A nechce se ti vstát a jet do Abbeydale?"

„Co z toho?"

„Nevím, jak pro tebe, ale já tam aspoň nebudu sama. Nicky letí do New Yorku."

„To se má."

„Andy, prosím," zakňourala.

„A chvátáš?"

„Ani ne."

„Takže si ještě můžu na chvíli zdřímnout?" zeptal se Andy z postele.

„Ne!"

„Proč?"

„Protože je pozdě!"

Unaveně se zvedl. Měl na sobě černé tepláky, které mu div nespadly a jeho delší černé vlasy trčely okolo jeho bledého unaveného obličeje jako hnízdo. Otočil klíčem a vzal za kliku. Otevřel dveře, za kterými stála zamračená Elizabeth.