What can I say? Oh, fuck!

Believe me!

„Popcorn,“ vešel do pokoje Andy a skočil na svou postel, kde už ležela Elizabeth. Na kraji postele stál notebook, na jehož obrazovce byl pauznutý začátek nějakého filmu.

„Solenej?“ nakoukla Eliz přes okraj do hluboké misky.

„Sýrovej. Solenej došel,“ zakroutil hlavou.

„Dobře, protože jsem ti chtěla říct, že už mi nechutná, když ho musím jíst pořád,“ usmála se Eliz a nabrala si hrst popcornu. 

„Tak to fajn. Ten solenej nedošel, ale mě už taky nechutná,“ řekl Andy a nabídl si z její hrsti místo plné mísy. Pustil film. Nejnovějšího Batmana. Sice ho viděli už asi desetkrát, ale ani jednomu to nevadilo.

„Zítra budeš muset balit. Slíbils mi, že se mnou pojedeš do Machesteru,“ připomněla mu Eliz a podívala se mu do očí.

„Budu muset,“ usmál se. Snažil se, aby na něm nebyl vidět ten smutek, který mu pumpoval v hlavě. Tohle si bude vyčítat do konce života.

„Užijeme si to ještě víc než v Abbeydale.“

Lehl si na bok čelem k ní. Hrál si s jejími dlouhými vlasy, stejně jako to dělávala ona. Jenže on neuměl zaplétat copánky.

Jestli chceš udělat to, co si myslím, tak si dojdi dát ledovou sprchu, protože takhle tě bude do smrti nenávidět!

„Dívám se na film,“ oznámila mu Eliz, ale koutkem oka sledovala jeho. Zná ho celý život, ale neví, jestli je pravý čas k tomu, k čemu se tu schyluje. To napětí mezi nimi by se dalo krájet. 

Naklonil se k jejímu uchu. „Věříš mi?“

Cítila jeho horký dech na své kůži a myslela si, že se pod ním roztaje. Najednou nebyla schopna slova, proto jen přikývla.

Zaklapl notebook a odložil ho na podlahu. Eliz si otočil na záda, aby k sobě byli čelem. Z obličeje jí odendal pár neposlušných pramenů vlasů hnědé až černé vlasy. Dnes je měla lehce zvlněné a opravdu jí to slušelo. Většinu času je nosila rovné nebo sepnuté do ohonu. Jednou rukou se přesunul k lemu jejího bílého trička a prsty vklouzl pod něj. Pomalu se posouval výš a výš a tričko tak vyhrnoval. 

Dotýkal se jí několikrát, jenže nikdy o těch dotycích neuvažovala v tomhle směru. Až do teď. Cítila, jak jeho prsty putují po jejím bříšku. Zastavily se až u kraje její podprsenky. Měla pocit, jako by ji příjemně chladily, ale nedokázaly zmírnit ten žár, který se jí rozléval v těle. Aby řekla pravdu, tak s Aaronem cítila něco podobného, ale nemělo to takovou sílu. S Andym se cítila jako na neznámém dobrodružství. Na bříšku ucítila horký dech a potom se její kůže dotkly jeho vroucí sametové rty. Prohla se v zádech a z hrdla se jí vydral vzdech.

Koutky jeho úst se zvedly do úsměvu. Úsměvu vítězství. Jak dlouho si přál slyšet tenhle zvuk od ní. Dál ochutnával její pokožku.

„Andy,“ oslovila ho Eliz ochraptěle. Dlouho se snažila promluvit, ale nešlo ji to. Až teď se jí to podařilo, ale její hlas jí vůbec nezněl povědomě.

„Copak?“ Nadzvedl se, aby jí lépe viděl do očí. Měla je přivřené a rty, než se začali pohybovat, měla pevně semknuté k sobě.

„Nenávidím tě,“ procedila skrz zatnuté zuby.

„Ale já tě miluju,“ usmíval se a políbil ji na rty.

Vzala ho na prsou za tričko a přitiskla si ho blíž. Odtáhla se až ve chvíli, kdy jí docházel kyslík. Využila mezery mezi nimi a vyhoupla se na kolena.