Aria Argent [Dokončeno]

38. Další úplněk

Prostě jsem stála v místnosti a čekala, co se stane. ,,Arii?" Ozval se Scott. ,,Hmm?" Víc jsem toho neřekla. ,,Tvé....ruce." Řekl Scott a já se podívala ne své ruce. Byly na nich drápy. S děsem v očích jsem se podívala na Scotta. ,,A oči." Oznámil mi Ethan, ale to už jsem viděla, protože se mi změnila barva vidění.

Isaac si s mojí rukou, na které byly drápy, propletl ruku. Pak se Isaacovy rozzářily žlutě oči, chtěl mi ukázat, že to nic není. Stejně tak se oči rozsvítily i Scottovy rudě. A nakonec se rozzářily tři modré páry očí....Malia, Ethan a Derek.

Už jsem začal pociťovat úplněk úplně. Chtěla jsem si kleknout, protože jsem si myslela, že mi to třeba pomůže, ale to mi Isaac nedovolil, nevím proč.

Cítila jsem, jak mi rostou tesáky. Zmáčkla jsem Isaacovu ruku pevněji, až zasyčel a začala mu téct krev. V ten moment vlkodlačí instinkty šli dozadu a zmizeli mi tesáky. Isaac se usmál. Pak mě políbil, takže mi vyhasli oči a zmizeli drápy.

Pustila jsem Isaacovu ruku a dostoupila od něj. Cukla jsem rukou a objevily se mi na ní drápy. Pak zase zmizeli. ,,Hotovo, už se ovládá." Řekl Ethan a všem zhasly oči.

Ale bylo strašně těžký to potlačit, protože se to hrnulo na povrch. ,,Můžeme jít domů?" Zeptala jsem  se. ,,Jestli cítíš, že se ovládáš, tak jo, proč ne." Řekl táta a všichni, až na Dereka a Petera, jsme odešli z bytu. S tátou a Isaacem jsme nasedly do auta a jeli domů.

V pokoji jsem si lehla a Isaac si lehl za mě. ,,Nevím, jak jsem mohla vlkodlaky nenávidět...." Zašeptala jsem najednou. ,,Já to chápu...vlkodlak ti zničil život, takže jsi je neměla ráda." Zašeptal mi do ucha. ,,Ale jeden vlkodlak mi zničil život, neměla jsem důvod nenávidět vás." Řekla jsem potichu. Cítila jsem z Isaaca nervozitu.

,,Proč je z tebe cítiti nervozita?" Zeptala jsme se. ,,Za to může ten úplněk." Řekl trochu nevrle. Otočila jsem se k němu čelem a zadívala se mu do očí. Pak jsem se k němu naklonila víc a kousla ho do ucha. ,,Co blbneš?" Zeptal se s úsměvem.

,,Hraju si s tebou." Zašeptala jsem mu do ucha. ,,Ty si chceš hrát jo?" Zeptal se a odrazil se od postele. Vyhoupl se nade mě a sedl si na mě. ,,Takhle hrát?" Zeptal se se šibalským úsměvem a rozzářily se mu oči, stejně jako mě. ,,Tak nějak." Přitakala jsem.

,,Fajn." Usmál se a políbil mě. Najednou, nevím proč, jsem dostala strašnou chuť ho obejmout. Nadzvedla jsem se a objala ho, ale jelikož to nečekal, tak se lekl a cukl sebou. Slyšela jsem, jak se usmál. Zhasly mi oči a jemu taky.

,,Miluju tě." zašeptala jsem. ,,Jo, to už jsi říkala několikrát." Zasmál se. ,,Já vím a budu ti to říkat neustále, protože je to pravda. Nikdy jsem nikoho nemilovala, takže jsem nevěděla, jaké to je. A pak jsi se mi do života zapletl ty a já zjistila, že už bez tebe nedokážu žít." Zašeptala jsem. ,,Taky tě miluju, tak neuvěřitelně moc. Bez tebe nemá cenu žít." Řekl rozhodně.

Pak jsem ho pustila a on si lehl za mě, objal mě a druhou rukou mě chytil za mou a propletl nám prsty. ,,Dobrou." Zašeptala jsem. ,,Dobrou noc." Řekl a já zavřela oči.

Můj alfa byl daleko ode mě a koukal za mě. Otočila jsem se a spatřila Scottovu smečku....mojí smečku, spolu s Isaacem. Pak jsem se podívala zase na alfu. ,,Ještě se uvidíme." Naznačil rty a zmizel někam pryč.

Pak jsem se najednou jakoby přemístila a stála v lese. V jiném lese, než byl tenhle. Do nosu mi udeřil známý pach. Tylerův pach. Ne, nebyl Tylerův....byl Allison. Otočila jsem se a kousek ode mě stála moje milovaná sestra.

,,Postarej se o ně.....o všechny. A hlavně o Scotta a Isaaca. Hlavně tuhle smečku nikdy neopusť, protože lepší už nenajdeš, veř mi." Řekla milým hlasem. ,,Proč jsi musela odejít ze světa?" Zeptala jsem se. ,,Já jsem neodešla....jsem tady....." Najednou se objevila u mě a ukázala mi na srdce. ,,a z tvého srdce už nikdy neodejdu. Prosím, vyřiď Scottovy, že ho miluju a vždycky jsem ho milovala. A neopouštěj Isaaca, on tě potřebuje a vždycky potřebovat bude." Dořekla.

,,Nechci, abys odešla." Zašeptala jsem. ,,Každý jednou odejde, ale ty zatím neodcházej, oni tě ještě budou potřebovat. Hlavně nikdy nezapomeň, kdo jsi....jsi Argentová....Aria Argentová." Řekla a všechno začalo mizet.

Otevřela jsem oči a chvíli jenom koukala před sebe. Musela jsem se sama pro sebe usmát. Věděla jsem, že to nebylo skutečné, ale já měla pocit, že bylo. A to proto, že jsme dvojčata a jsme propojeny, navždy.

,,Proč se usmíváš?" Zeptal se Isaac a objal mě pevněji. Ale já se od něj vykroutila a sedla si. ,,Zdálo se mi o Allison." Vydechla jsem. ,,Vážně? A co se v tom snu dělo?" Zeptal se. ,,Mluvila semnou. Ale ještě před tím, tam byl alfa, co mě kousl. A odešel, protože jste tam stály vy, všichni. Celá smečka. A pak se tam objevila Allison a vy jste zmizely. A mluvila se mnou." Řekla jsem šťastně.

,,A co ti říkala?" Zeptal se zase. ,,To chci říct všem, pojď." Řekla jsem, vzala si teplejší oblečení, boty a vyskočila z okna. Isaac mě následoval. Doběhli jsme na tu mýtinu. ,,Můžu? Zavýt?" zeptala jsem se. ,,Jasně, jen do toho." Řekl a usmíval.

Nechala jsem si narůst tesáky drápy a rozzářit oči. Pak jsem zavyla. Byl to klasický vlkodlačí řev, přičemž to znělo jako lví řev a zároveň jako vlčí vytí. Isaac se ke mě přidal a taky vyl.

Netrvalo dlouho a objevila se tady celá smečka. ,,Co je?" Zeptal se Scott. ,,Kdo to byl?" Zeptal se Derek. ,,To jsem byla já. Já říkala, že ti moje vytí bude vadit." Řekla jsem a zazubila se. ,,Co se děje? Proč jste nás přivolaly?" Zeptal se Scott.

,,Zdál se mi sen...." Stiles mi skočil do řeči. ,,Aha a to je důvod k přivolání smečky. Páni." Zavrčela jsem na Stilese a pak pokračovala. ,,Vím, že to nebylo skutečné, ale stejně vám řeknu, co mi v tom snu řekla Allison." Řekla jsem a všichni mě se zájmem pozorovaly.

,,Řekla, že vás nikdy nemám opustit, protože lepší smečku už nenajdu, v tom měla pravdu. A nesmíme zapomenout, že ona neodešla, máme jí tady." Řekla jsem a ukázala si na srdce. Táta na mě pyšně koukal. ,,A Scotte, teď zpráva pro tebe..." Naštěstí tady není Kira.

,,Jak říkám, vím, že to byl jenom sen, ale řekla mi, že ti mám vyřídit, že tě miluje a vždycky tě milovala." Řekla jsem a Scott kývl a usmál se. ,,A pak řekla, abych nikdy neopouštěla Isaaca, protože mě potřebuje...." Podívala jsem se na Isaaca. ,,A úplně poslední, co mi řekla, bylo, že nemám nikdy zapomenout, že jsem Aria Argentová, že mám krev Argenta." Řekla jsem a musela se usmát.

,,Díky tobě, náš rod bude pokračovat, bez tebe by skončil." Řekl táta a usmíval se. Když jsem na něj tak nějak divně koukala, tak ještě něco dodal. ,,Teda samozřejmě, když budeš chtít." Pak jsem se usmála.

,,Scotte....jsi Pravá alfa a máš svou smečku. Buď za to rád. Já jsem ráda, že jsem té smečky součástí." Dodala jsem a chytila Isaaca za ruku. Všichni jsme se rozloučily a zamířily domů.

Vyskočila jsem do okna mého pokoje. ,,Isaacu, ty mě hlavně prosím nikdy neopouštěj." Řekla jsem a podívala se na něj. ,,To v plánu nemám, tě opustit. Naopak, mám v plánu, s tebou zůstat." Řekl a usmál se. Pak mě políbil.

,,Isaacu....někde uvnitř ale cítím, že nás čekají ještě horší časy...." Zašeptala jsem. ,,I já to cítím Ario. Ale my všichni to spolu zvládneme, neboj se." Zašeptal. ,,Nebojím se, s tebou a touhle smečkou nemám čeho." Řekla jsem a chytila ho pevně za ruku.

-------------------------------------------

Doufám, že se líbilo. Další kapitola už bude poslední. :)