Circus Boys {Ereri}

#6

Vzbudil jsem se poměrně brzy.  Ale i tak jsem vedle sebe cítil prázdno. Otočil jsem se na bok a rukou zašmátral na postel vedle sebe. Eren tu opravdu nebyl.

Líně jsem si sedl a se zívnutím jsem se protáhl. Pokud si dobře pamatuji, dnes odpoledne je poslední představení. Pak se jede zase dál. Vstal jsem jsem a vydal jsem se hledat Erena. Vylezl jsem z maringotky a potichu jsem se protáhl okolo několika dalších.

Na to, že dle mého odhadu bylo alespoň osm hodin ráno, všichni sále spali. Proč ne, když se vystupuje a za několik hodin?

Obešel jsem celý stan a projistotu jsem nahlédl i dovnitř. A měl jsem pohled pro bohy. Eren stál uprostřed šapitó, posiloval a trénoval salta vpřed. A do toho němel triko.

Pro mou smůlu, po chvilce se otočil mým směrem a všiml si mě. Usmál se a STÁLE BEZ TRIKA ke mně přišel. „Dobré ráno. "

„Dobré... " Opětoval jsem pozdrav a snažil se schovat lehce červené tváře. „Co tu děláš tak brzy? "

„Chtěl jsem se trochu protáhnout, než začneme s tréninkem. " Znovu se usmál. „Málem bych zapomněl, musím se na něco zeptat. "

Podíval jsem se na něj a povytáhl jsem obočí. „Poslouchám."

„Jak to uděláme s fervorem? Bude to asi složitější, ale nějak to udělat musíme. Co když se uprostřed noci dostanu fervor? Nebo vy? "

Zamyslel jsem se. Kdyby se jeden z nás dostal do fervoru během noci, nemusel by se ten druhý udržet. Teda, respektive Eren. Kdybych ho dostal já... Tak zase Eren. Dalo by se rozdělit maringotkuna dvě poloviny. Ale Eren zas nerad spí sám. Budeme to muset ještě domyslet.

„Zkusím to probrat s ředitelem. Ten by tu asi nestál o znásilněnou omegu." Řekl jsem a došel jsem k žebříku.

„Vy jdete hned skákat? "

„.. Ano? "

„Ani se neprotáhete?! "

„Já se tak protahuju. " Řekl jsem a začal jsem lézt po žebříku nahoru.