LOVE IS LOVE [Ereri story], YAOI -DOKONČENO-

8.

Tak jsme tak stáli ve sprše a líbali jsme se. Eren mě po chvíli zvedl tak, aby mi viděl do očí a nemusel se sklánět. Já jsem mu automaticky omotal nohy kolem pasu a ruce jsem mu spojil za krkem. Eren mně začal líbat na krku a já jsem měl jen zakloněnou hlavu. Takhle jsme byli ještě asi pět minut, než mě Eren zase položil na zem. V tu chvíli jsem se na něj podíval vražedným pohledem a on se na mně jen nevině usmál. Oči už měl zase jako dva smaragdy. Vyšli jsme ze sprchy a zabalili jsme se do ručníku. Já jsem ho objal a on mně zase vzal do náruče. Byl už jsem dost unavenej, takže jsem u něj usnul.

Pohled Erena
Když jsem ho nesl do ložnice, tak usnul. Ve spánku vypadal tak nevině, a byl obecně uvolněnější. Musel jsem se nad tím pousmát. Došel jsem s ním do ložnice a opatrně jsem ho oblékl do mého trička pro které jsem došel dolů. To tričko mu bylo jen těsně nad kolena. Pomalu jsem ho položil do postele, přikryl jsem ho peřinou a dal mu pusu na tvář. Levi se jen ze spaní pousmál. On má tak nádherný úsměv. Vypadá jako bůh. Říkal jsem si v hlavě. Zhasnul jsem světlo a šel si lehnout za ním. Trochu jsem ho obejmul a on se na mně natiskl co nejvíc mohl. Hladil jsem ho ve vlasech a usmíval se. Do chvíle jsem upadnul do říše snů.

,,Levi, Levi mluv se mnou!! Prober se!" Řval jsem na Leviho. Ležel v kuchyni na zemi a z hlavy mu tekla krev. ,,Lásko, prosím probuď se!" Třásl jsem s ním. Nic. ,,Vnímej mně, prosím" byl jsem hrozně vyděšenej. Levi začal pomalu otevírat oči. ,,Miluju tě Erene, vždycky to tak bylo a vždycky bude" pousmál se na mně. ,,C-co to říkáš? Levi, n-neblbni" myslel jsem si, že si ze mně dělá srandu. ,,Promiň Erene, že tě budu muset opustit. Promiň mi všechno, co jsem ti kdy provedl. Zapomeň na mně a začni novej život. Život, kde nebudu já. Jsem hrozně rád, že jsme se poznali, nikdy na tebe nezapomenu" začaly mu téct slzy. Já jsem se taky rozbrečel. Levi pomalu zavřel oči a jeho hruď se přestala nadzvedávat. ,,Ne, Levi ne. Neopouštěj mě. Nenechávej mně tady samotného!" Rozbrečel jsem se naplno a začal objímat Leviho tělo. Najednou se mnou někdo začal třást. ,,Erene, Erene kurva vzbuď se!!"

Pohled Leviho
Vzbudil mně pláč a křik z druhé strany postele. Byl to Eren. Brečel, házel sebou a křičel něco. Něco ve smyslu ať si nedělám srandu a potom ať ho neopouštím. Hrozně jsem se o něj bál. Začal jsem s ním třást. ,,Erene, vzbuď se!" Najednou otevřel svoje smaragdové oči, teď byly rudé a uslzené. Jen co mně viděl, skočil mi kolem krku a začal mně drtit v objetí. ,,Levi, jsem hrozně rád, že jsi v pořádku." začal znovu brečet. Já jsem ho jen obejmul a utěšoval. ,,Slib mi Levi, že n-nikam nepůjdeš. Že mně n-neopu-neopustíš" tímhle mně fakt zarazil, proč bych ho měl opouštět? No to je jedno. ,,Slibuju" Cítil jsem, jak se pousmál. Dal jsem mu pusu do vlasů. ,,Pojď si ještě lehnout. A neboj se, jsem tady s tebou. Vždycky budu" Pomalu jsem si lehl a Eren mi položil hlavu na rameno. Po chvíli začal pravidelně oddechovat. I ve spánku mě dost pevně držel, jakoby se bál, že někam půjdu. Za chvíli jsem usnul taky.

Tak, další kapitola je tady. Vím, tohle není nic moc, ale zrovna do téhle kapitoly jsem vložila srdce ale i slzy. Další se pokusím vydat co nejdřív.
Creepykarol