IT Ve vylepšeném vydání

3. ŠTĚSTÍ SE NA NÁS USMÁLO

Pohled Carol
,,Jakou si dáš zmrzlinu?" Zeptal se mně Stanley.
,,Malinovou" řekla jsem s úsměvem na tváři. Jen kývl.
,,Jednu čokoládovou a malinovou" řekl.

Už jsem vytahovala peníze, když v tom mně Stanley zastavil.
,,V pohodě" mrknul na mně. Potom jsme si v tichosti vychutnávali zmrzlinu.

Ticho přerušil Stan.
,,Hele, když teda nemáš kde být, nechceš bydlet u mně? Rodiče odjeli na půl roku na dovolenou, takže by to nebyl problém"
,,Jasně že jo... ehhh teda chci říct.. Jo, to by bylo fajn" usmála jsem se na něj. On mi úsměv oplatil.

,,Tak pojď" řekl a já jsem ho následovala. Když jsem se otočila, bylo vidět do parku, takže i na uplakanou Natall a odcházející klub Loserů. Bylo mi jí hrozně líto.

Dveře od domu se otevřely a já společně se Stanem jsme vešli do krásného domu.

V přízemí byla kuchyně, obývák, koupelna a pokoj pro hosty a v patře byl Stanův pokoj a hádám že ještě hlavní ložnice.

Stanley mně dodoprovázel po domě a já si to už mířila do pokoje pro hosty. V tom mě ale Stanley zastavil a řekl ,,Nedoporučuju ti tam spát, je tam dusno" s mírným úšklebkem. Pochopila jsem a zamířila jsem si to do jeho pokoje.

Už jsem si chystala polštář a deku na zemi. ,,Vážně" zasmál se a deku s polštářem položil na postel. Já jsem zčervenala, což se často neděje.

Stan má naproti posteli telku, takže se zeptal ,,Nepustíme si něco?"

Pohled Stana
,,Jo klidně, co máš za filmy?" Zeptala se mně Carol.

Já jsem jí vyjmenoval všechny filmy. Ona vybrala horor.

Vzali jsme si popcorn a colu a šlo se koukat.

V polovině filmu byla lekačka, takže jsme se oba lekli, až z toho na mně Carol spadla.

Pohled Carol
Nejdřív jsem si po tom jumpscaru lehla na super polštářek. Až po pěti minutách jsem uvědomila, že ten boží polštářek je Stanley.

Podívala jsem se mu do očí, stejně jako on mně. Měl naprosto klidný výraz a úsměv na tváři.

Ležela jsem tak dál. Stan si mě potom přitiskl k sobě. Já jsem se na něj usmála.

Pohled Natall
Začínal večer a tutíž i trochu zima. Vydala jsem se k mostu a ustlala jsem si u jednoho ze stromů. Začala jsem brečet. Hrozně jsem si přála mít stejné štěstí jako Carol. Z toho pláče jsem nakonec i usla.

Pohled Carol
Je mi líto Natall. ,,Chudinka Natall, je v té zimě úplně sama" začala jsem brečet.

Asi jsem to rekla nahlas, protože mně Stan objal. ,,Neboj se, určitě bude v pohodě" utěšoval mně. Nakonec jsme oba usli ve společném objetí

~další den~

Pohled Natall
Je sobota. Vstala jsem. Moc dobře se mi na zemi nespalo.
,,Ale, ale, ale. Nazdar kočko. Co tady děláš tak sama?" Bowers, ten tady chyběl.
,,Nech mě Bowersi" odsekla jsem.
,,Vypadni odsud. Nemáš tu co dělat ty svině namyšlená" zařval na mně.
,,Nemám kam jít" řekla jsem zoufale polohlasem.
,,Tak to máš blbý" zasmál se a dal mi pěstí do nosu. S brekem jsem si vzala všechny věci věci a běžela co nejrychleji do parku.

Pohled Stana
Probudil jsem se v objetí Carol. Najednou jsem si na něco vzpoměl. Musíme s klukama do parku. Máme tam sraz Loser klubu.

,,Kam tak spěcháš?" Zeptala se rozespale Carol a zívla.
,,Máme sraz Loser klubu. Ale první jdu pro snídani do pekárny. Chceš koblihy?" Zeptal jsem se jí.
,,Klidně" řekla než zalehla, mezitím já už jsem zabouchl vchodové dveře a šel jsem do pekárny.

Pohled Billa
Vzbudil jsem se kolem sedmé ráno. Oba rodiče jeli na služební cestu minimálně na tři měsíce.

Dal jsem si snídani, vyčistil jsem si zuby, oblékl jsem se a vyšel jsem do parku, kde máme sraz. Sedl jsem si na lavičku. Tu stejnou, jako včera.

Začalo pršet.
Měl jsem jen mikinu. Když vtom...
Kolem lavičky proběhla nějaká holčina.

Za ní proletěl docela velkej kámen a ozval se Henryho hlas ,,Vypadni a vrať se zpět na skládky, ty huso!!" A ještě jeden ale menší kámen. Ten dívku trefil a ona padala na zem. Rozběhl jsem se k ní, ale nestihl jsem ji chytit a ona dopadla silně na zem.
,,Ehmm.. A-ahoj, j-jsi v p-p-pořádku?" Zeptal jsem se jí.
,,Jo, nic mi není, jen... Je mi hrozná zima a jsem celá promrzlá. Spala jsem venku a navíc nemám kam jít. Řekla.
,,Ehmm.. P-počkej, t-ty jsi N-Na-Natall, ž-že? R-richie m-mi o to-tobě vyprávěl" usmál jsem se na ní.
,,Jo, to jsem já. A ty jsi Bill, že" úsměv mi oplatila.
,,J-jo, t-to jsem j-já. To j-jsi by-byla ty v-včera na t-tý la-lavičce?"
,,Jo, byla" odvětila.
Třásla se zimou a v jejích očích bylo vidět utrpení. Navíc jí od nosu tekla krev, nejspíš potkala Bowerse a ten jí dal pěstí.
,,V-vezmu tě ke m-mně do-domů. J-jsi úp-úplně promrzlá" řekl jsem. Ona se začervenala.
Byla tak roztomilá.

Postavil jsem ji na nohy, ale hned spadla zase na zem.
,,Promiň, nechci dělat potíže. Půjdu tam, odkud jsem přišla" řekla. Tak to teda ne. V tom jí musím zabránit.
,,P-právě j-jsi sp-spadla, když j-jsem tě po-postavil. A m-mně p-problémy dě-dělat nebudeš" řekl jsem a usmál se na ni.

Když nemůže chodit, tak ji ponesu. Zvedl jsem si ji do náruče a ona mi obmotala ruce kolem krku, aby nespadla. Došel jsem s ní až domů.

Tam jsem ji položil do mojí postele a řekl jsem jí, ať to promoklé oblečení položí na stůl a vezme si suché ode mně ze skříně a potom, ať si lehne.

Šel jsem jí udělat čaj. Do deseti minut jsem se vrátil i s čajem do pokoje a sedl si k ní na postel. Čaj jsem jí podal.

Mám dvojlůžko, takže i kdyby jsem si lehnul, vejdeme se.
,,K-kdo by-byla ta d-druhá dívka v-včera n-na l-l-lavičce?"

Povídali jsme si dlouho. Nakonec Natall usla a já si lehl na druhou stranu postele a hrál videohry.

Skusil jsem ji pohladit po vlasech..
Nevzbudila se.

Chtěl jsem jí dát pusu na čelo, když v tom...
ZVONEK.

Natall se probudila a lekla se tak moc, že sletěla z postele.

Pošta měla doručit rodičům balík, ale oni jsou teď na služební cestě. Vykašlal jsem se na to a Natall to vysvětlil.

Pustili jsme si film.
Asi po hodině jsem ucítil tlak na hrudi. Byla to spící Natall. Vypnul jsem film a obejmul ji. Do pár minut jsem taky usnul..