4. ZAKLAPNUTÍ VCHODOVÝCH DVEŘÍ

206 8 3
                                    

Pohled Billa
Probudil jsem se vedle... vedle nikoho. Ani její věci tam už nebyly.

Můj sluch teď vnímal jen jedno: Zaklapnutí vchodových dveří.

Rychle jsem běžel k oknu. Vyhlédl jsem ven a zase pršelo.

Viděl jsem jakousi postavu v tričku s krátkým rukávem a kraťasech s batohem na zádech. Byla to Natall.

Najednou začal foukat dost silný vítr. Ona nejspíš mířila na zastávku.

Co nejrychleji jsem se oblékl a rozběhl se za ní ale...

Nestihl jsem to. Autobus odjel. I s ní.

Slzy mně začaly štípat v očích. Vrátil jsem se domů.

Pohled Natall
Beze mně mu bude lépe.

Snad už jsem za dobou Záhadné zmizení Georgeho. To by Billa zlomilo úplně. Ale asi to tak bude.

Zítra jdou kluci do školy. Tak se uvidí...

Pohled Stana
Bill tam včera nebyl. Netušíme s klukama, co mu je.

Tak jsme se rozhodli jít k němu domů.

Zazvonili jsme a do dvou minut se otevřely dveře.

Bill tam stál se zoufalým výrazem a očima zarudlýma od pláče, ale snažil se to zamaskovat.

Tak Richie začal.. ,,Ehmm.. Čau, včera jsi nepřišel do parku, a my nevíme, CO TI DOPRDELE JE!!!"

Eddie ho poplácal po rameni ,,Trochu se sklidni Richie"

,,Můžeme dál?" Zeptal jsem se Billa.
,,F-f-fajn, a-ale je tu b-b-bordel"

,,Neva jen.. Ehh.. Je ti něco?" Zeptal jsem se ho starostlivě.

,,M-mně? P-prosím t-t-tebe. J-jak tě n-napadlo, ž-že m-mi něco j-je?" Zasmál se Bill. Jeho smých ale zněl falešně.

Pohled Billa
To je na mně tak poznat, že lžu? Zeptal jsem se sám sebe v duchu.

,,N-no tak p-pojďte d-d-dál" řekl jsem.

,,Ch-chce někdo z v-vás chipsy?" Všichni kývli.

,,Tak zítra zase škola" povzdechl si Stan.

,,Jo no" přikývli jsme s Eddiem zároveň.

,,Jo a Stane, jak to vyšlo teda s tou Carol?" Zeptal se Stanleyho Richie a mrknul na něj.

Stan na něj vrhnul vražednej pohled, ale nakonec jsme se všichni začali smát.

Najednou se okna rozletěla a dovnitř začal foukat studený vítr a začalo pršet. Ne takový malý kapičky, ale silná bouře.

,,Kurva" zanadával Richie. Všichni jsme se pokoušeli okna zavřít.

,,Hele kluci, tam někdo běží" upozornil nás Eddie a všichni a všichni tři jsme se hahrnuli k oknu, kde stál Eddie.

,,To je... Ne.. TO SNAD NÉ!" Zaklel Stanley.

V tu chvíli jsme uslyšeli klepání na vchodové dveře...

IT Ve vylepšeném vydáníKde žijí příběhy. Začni objevovat