prolog

6K 107 2
                                    

"Promiň, já, promiň, nemělo se to nikdy stát," špitl Radim a utekl směrem k hotelu.

Chvíli jsem jen civěla jeho směrem, pak mi došlo, že to nemá cenu, že se nevrátí, že prostě utekl jako malej kluk.

Setřela jsem si z tváře slzy a pomalu jsem mířila ulicemi města, které mělo všude vánoční výzdobu, zpět do hotelu.

Před ním jsem se zastavila, prohlédla si ho a radši jsem šla znovu do ulic.

Nechtělo se mi ještě na hotel.

Bylo hrozně brzo a já si musla urovnat, co se vlastně stalo.

Prohlédla jsem si kousek města a zmrzlá jsem se vrátila na pokoj.

It was not supposed to happen. / U20 + VranaDove le storie prendono vita. Scoprilo ora