It was not supposed to happen. / U20 + Vrana

27

"No hele, já občas nemám moc silnej spánek a to v noci, no, to zrovna nebyl úplně silnej," pousmál se.

"Tak na to radši zapomeň," řekla jsem.

"Tak jo, fajn," naznal s úsměvem a šel ke dveřím, "a měla bys pohnout, ať stihneš snídani," zamumlal a odešel z pokoje.

Po chvilce jsem se vydala do jídelny, cestou se ke mně přidali Kauly s Nečim, nakonec jsme skončili u stolu s Radimem a Záďou.

"Tak si užijte trénink, pánové," usmála jsem se, když jsme byli na chodbě u svých pokojů.

"Neboj, užijem, pak dojdeme na regeneraci," zazubil se Neči.

Jen jsem přikývla a zahrabala jsem se do pokoje.

Rozhodla jsem se zavolat Kubovi, který měl pár hodin před zápasem.

"Copak, zlato," viděla jsem na notebooku jeho úsměv.

"Asi mám problém," zamumala jsem.

"Poslouchám, Eli," zasmál se.

"Vždyť je ti jasný, co je," odpověděla jsem.

"No, možná," řekl.

"Co mám dělat?" zeptala jsem se.

"Já nevím, to je na tobě," špitl.

"Moc jsi mi pomoh," odpověděla jsem.

"Kterej teda?" pousmál se.

"Radim," zamumlala jsem.

"Čekal jsem to," odpověděl.

"Jak?" zeptala jsem se.

"Já nevím, přesně tvůj typ a chovala ses k němu jinak," řekl.

"Hele, já, nechci s ním nic mít, táta by mě zabil," špitla jsem.

"Dělej, co chceš," pousmál se.

"Jo, neboj, budu," řekla jsem.

"Není to jenom kvůli Patrikovi?" zeptal se.

"Asi, teď prostě nemám chuť na nějakej vztah, asi," špitla jsem.

"Hele, nech si to projít hlavou, já se jdu připravit na zápas," odpověděl.

"Jasný, hodně štěstí, Kubí," řekla jsem a zavěsila jsem hovor.

Po hodině spánku mě probudily polibky na tváři.

"Nech toho," špitla jsem, když jsem otevřela oči a viděla před sebou Kaulyho s úsměvem.

"Je to zakázaný?" zeptal se.

"Myslím to vážně, ještě nás někdo uvidí a bude si myslet něco, co je úplně jinak," řekla jsem.

"Achjo, krutá friendzone," zamumlal.

"Promiň, já fakt jinak nemůžu," odpověděla jsem.

"Však já ti to nevyčítám, jen mě to mrzí," usmál se.

"Nemělo by, najdeš si super holku, Kauly," řekla jsem a to už do pokoje kráčel Neči.

"Nevyrušil jsem vás?" zeptal se.

"Nebylo u čeho," odpověděl Kauly a lehl si na masážní postel.

"Ale," začal Neči.

"Má pravdu," přerušila jsem ho.

Kolem třetí odpoledne už se můj pokoj vyprázdnil a já si zašla pro kávu do naší kavárny.

"Už jsi mě zazdila?" zeptal se Radim, když jsem ho málem polila kávou.

"Ne, to ne, jen jsem potřebovala být chvilku sama," odpověděla jsem.

"To se ti nepovedlo," zasmál se a už mě následoval jako ocásek k hotelu.

"Asi ne, no," řekla jsem.

"Hele, v klidu, dneska už spím u sebe," zamumlal po chvilce.

"Jo? Tak fajn," odpověděla jsem.

"Ale něco za to chci," pousmál se.

"No?" čekala jsem, co z něj vypadne.

"Jednu procházku, zítra po Švýcarech," řekl.

"Vždyť se procházíme pořád," zakroutila jsem hlavou.

"Chci ti ukázat jedno místo tady," zamumlal.

"Tak jo," pousmála jsem se.

"Tak až zítra doděláš masáže, vyzvednu tě," odpověděl a zaplul do svého pokoje.