instagromance | vkook | texting √√

43. SMUT ALERT 2

~18+~

Přítmí sklepu zcela mění rozměr prožitku. Ostré světlo mě nebodá do očí, za hávem šera odhazuju všechen stud a plně vnímám jenom tu nádhernou harmonii pohybů, která mě vynáší do jiných světů.

Taehyung je na mně navalený skoro plnou vahou. Otírá se o mě. Tře naše rozkroky proti sobě a to tak vehementně, dychtivě a nenasytně, až mě to vytáčí do obrátek, ve kterých nechci opakovat nic, jen to, že chci víc.

Vyjeknu, když se mi jeho koleno zaryje mezi nohy. Je tak nádherně tvrdé a nedovoluje mi sebemenší hnutí. Pod jeho tlakem ve mně všechna krev pulzuje. Jsem tak stažený, tuhnu a přesto nemám kam růst.

Moji závislost pozvedá na jinou úroveň, když naše rozpálené rty spojuje v hurikánu horlivých polibků. Skousává mi dolní ret a nutí mě tak ústa při utlumeném zasténání pootevřít. Okamžitě využívá příležitosti a do hry zapojuje jazyk, kterým se neústupně prodírá až do mého krku.

Svým kolenem neustupuje a pořád ve mně umocňuje to nevydýchatelné napětí. Chci na sebe sahat. Tak moc. Chci si ulevit. Ale nemůžu. Ruce se mi svíjí v poutech připnutých k ocelové tyči nad mojí hlavou. Připadám si, jako bych z toho přetlaku měl každou chvíli vybuchnout. „D---dobře! Nejsi homofob~! Ale prosím... prosím... já to nevydržím," skuhrám, když se mi podaří přerušit náš hluboký polibek.

Taehyung se neobtěžuje odpovědět a namísto rtů posílá do útoku na moje ústa své dlouhé chladné prsty. Chci se vzpouzet jeho bezohlednému chování, ale moje chtivé tělo se na odpor nezmůže a já tak bezmyšlenkovitě obtáčím jazyk kolem jeho prstů, saju a podvědomě se připravuju na další vývoj situace.

Byl jsem jím tak paralyzovaný, že jsem ani nepostřehl, kdy mi stačil během našich polibků sundat kalhoty i s boxerkami a v momentě, kdy do mě zespodu vráží první dva prsty, jde tahle záhada stranou. Chci jsem se zabývat jedinou záhadou a to Taehyungem. Hříšně neodolatelný, s tím nejkrásnějším tělem a hlasem, z kterého mi vždy přeběhne mráz po zádech. Můj Taehyung. Nevysvětlitelně úžasný. Moje láska, moje droga, moje všechno.

Už si o mě přestal opírat koleno a já se tak můžu konečně slastně zavlnit a sesunout se naproti ruce, která ve mně vyvolává vlnobití zuřivých stahů. „A-aaah~!" zavzdychám a házím hlavu do prudkého záklonu. Vím, že jestli se udělám už teď, nepotěší ho to... Ale asi by měl zvážit změnu tempa, protože tohle moji sebekontrolu hravě drtí. „T-Tae??? Proč jsi vždycky ten... ten nahoře?"

„Protože to takhle oba milujeme," zasměje se a vsouvá do mě třetí prst.

„To... to jo... A---ale dřív jsi takový nebýval-!"

„Dřív?," pozastaví se a zpraží mě ostrým pohledem. „To soudíš podle toho videa, co? Takže jsi ho přece jenom viděl..."

Nespokojeně zafuním, když ze mě prsty vytahuje a nechává mě dusit se tou bolestivou prázdnotou. „B-byl jsem sedmnáctiletej nadrženej kluk a to video na hlavní stránce v trendech... Jak jsem mo-mohl odolat?"

„Tak si vzpomeň, jak odpornej ten záznam byl. Kdyby tě znásilnil nevlastní otec, taky by sis k sobě nikoho zezadu nepustil."

„Ale... Já nejsem jako on..."

„Vypadám jako, že mě to zajímá? I kdybys to byl ty, budu si představovat jeho. Poznamenalo mě to a už se toho nezbavím," vychrlí na mě se znatelnou zuřivostí a v jednom prudkém pohybu do mě vráží svůj obrovský žadostivý orgán.

Že jsem se já debil zase na něco ptal.

Bez slitování, hrubě a ve zběsilé rychlosti dává zabrat mým receptorům bolesti, které už ani nestíhají pracovat. Je jako nezastavitelná raketa, která mě nese do vesmíru. Prolétávám atmosférou a hořím. Vidím hvězdy. Jsou tak blízko, přímo na dosah. Zatraceně. Tae, zpomal. Já z tebe šílím.

Plácne mě po zadku a zasouvá do mě s ještě větší vervou. Sem a tam. Pořád hlouběji. Z každého pohybu cítím tolik zadržovaného vzteku. Do háje. Proč se mi ta krutost tak zamlouvá? Vztahuje ruku k mému obličeji. Nechce mě pohladit. Mezi prsty stiskne mé rty a nehtem se pak zarývá do kůže nad nimi. Posouvá jím dolů a nechává za sebou hluboký škrábanec jdoucí skrz levý koutek mých úst až dolů k bradě. Označkoval si mě. Na místě, kde to všichni uvidí.

„N--nghgg~!"

Když při hlasitém sténání znovu otevírám pusu, ucítím na jazyku kapku své krve. Taehyung na nic nečeká a propujuje nás v polibku, ve kterém si tu nasládlou železitou chuť krade pro sebe. Nechápu, kde se v něm všechna ta energie bere, ale ani na jedinou vteřinu nepřestává s prudkým přirážením, které ochromuje spodní polovinu mého těla.

Celý svět je na ruby. Dochází mi kyslík. Dusím se. Potřebuju řvát, nadechnout se, zmírnit to horko, které mi cuká v žilách. Ale taková slova Taehyung nejspíš ani nezná. Prsty má zabořené v mých pocuchaných vlasech a tahá mě za ně s násilností, která mi nedovoluje naše vyčerpávající líbání přerušit.

Nezvládám to. Dál už svoje hranice překračovat nedokážu. Neptám se na svolení a s prohnutými zády, ve stejné chvíli jako Taehyung, se zadržovaným dechem dosahuju svého vrcholu. Přistávám ve vzdálené galaxii sladké rozkoše a nespoutané hořké vášně. Už nikdy nechci zpátky. Zpátky mezi monotónně šedé sféry Země.

Taehyung mě odpoutává a já se mu vyčerpaný hroutím do náruče. „Bude to takový navždy? Neopustíš mě? Nevyměníš mě za někoho... poslušnějšího?" ptám se, sotva schopný vnímat okolní svět.

„Já nechci nikoho poslušnějšího. Já chci tebe," zašeptá mi do vlasů a vydává se se mnou na cestu do ložnice, při které se mu zcela odevzdávám a usínám.

~~~