Vlčí Pouto

Záchranná operace.

Nepřerušila jsem ani na jedinou vteřinu náš oční kontakt. Snažila jsem se v jejích očích najít právě ji. Někomu to může přijít jako úplná šílenost ale já vím co jsem v tu chvíli dělala. Ona tam prostě nebyla. Bylo tam její tělo ale její duše ne. Hledala jsem ji. Opravdu jsem se snažila ji najít ale nedařilo se mi to. 

Po lících mi stekly neposedné slzy, které už opravdu chtěli ven. 

"Theo.." Aikka si toho všiml. Toho by si nevšiml jenom slepý, že někdo vedle něho brečí. Aikka ke mě přišel blíž, při tom obešel opatrně Šedou a chytil mě za rameno.

Konečně jsem přerušila oční kontakt s Arellou a otočila se na něj. Další slzy se už draly ven a já přes ně viděla rozmazaně. 

"Ona.. ona tam není." Zašeptala jsem. 

"Ale ano je tam. Někde tady je." Ujišťoval mě Aikka. Neřekla jsem na to nic. Jenom jsem se na něj dál koukala. Moje hlava nemyslela jasně. Měla jsem chuť se zahrabat do nějaké černé kopky a zůstat tam a už nikdy nevylézt. 

Náhle mě přerušilo vrčení. Podívala jsem se dolů za Aikku. Aikka se podíval stejným směrem. Šedá se postavila o výhružného postoje a vycenila zuby. Podávala jsem se před sebe, abych našla příčinu jejího chování. Nemusela jsem dlouho hledat. 

Alice teď stála na jiném místě. Kousek od Blacka a vysvětlovala něco mužům. Ukázala při tom na ten přístroj, který jsem viděla ze své cely a do kterého umístili Aikku. 

"Takže.." Alice se k nám otočila. "Vy teď půjdete s těmihle hodnými pány a budete se chovat slušně. Ve vašem zájmu samozřejmě, aby se vám nic nestalo. A tu vlčici už sakra odchyťte, už ji nebudeme potřebovat!" Poslední větu zařvala a ukázala na Šedou, nevědomky jsem se posunula kousek před ní.

"Nic jí neuděláte!" Zařvala jsem tak až mě to překvapilo. Takový zvuk jsem snad ze sebe ještě nikdy nevydala. 

"Myslím si, že toto rozhodnutí na tobě nezáleží." Usmála se. Zase ten úsměv, ten úsměv, který bych tak ráda rozbila. Hněv ve mě koloval snad ve všech mých žilách, svalech, měla jsem pocit, že i v celé mé kostře. 

"Proč to vůbec děláte!?" Zase ten zvuk. Řev, který mi vyšel z plic. 

"Už jsem ti jednou říkala, že tě to nemusí zajímat! Pokračuji jen v tom v čem mí předchůdci neuspěli!" Taky už řvala. Z jejího hlasu šlo slyšet jak jí moc štvou mé otázky a mé chování. "Tak je konečně chyťte!" Její hlas se ještě zvýšil. Ani jsem netušila, že to jde. 

Muži se k nám rozešli. Šlo jich asi deset. Arella stála a nechala je projít kolem sebe. Ani se na ně neotočila, byla jako generál, který posílá své vojáky do bitvy, které se sám nezúčastní.

"Tak jo. Co budeme dělat?" Zeptal se Cam. V jeho hlase byla slyšet mírná nervozita. Taky bych měla být nervozní ale já jsem nebyla. Neměla jsem na to čas. Můj mozek vymýšlel nějakou strategii, která nejspíš stejně nevyjde. 

"Came ty půjdeš prostředkem, já jdu doleva a Aikko ty máš pravou stranu. Musíme je odlákat aby se Cam dostal co nejrychleji ke Kim." Zavelela jsem, bylo to jediné co mě napadlo, tuhle strategii jsme vždycky používali při hraní vlajek a většinou nám to vyšlo a my vyhráli hru.  

"Nebojíš se, že mají nějaké střelné zbraně?" Zeptal se Cam. 

"No to zjistíme až se rozběhneme." Odpověděla jsem mu. 

"Myslím si, že takhle máme aspoň nějakou šanci, já jsem připraven!" Oznámil nám Aikka. Cameron se podíval na něj a pak na mě a přikývl na důkaz, že může taky. 

"Tak jdeme na to!" Kývla jsem na ně. Šedá nám nejspíš rozuměla a postavila se ke Cameronovi, nejspíš usoudila, že to bude mít nejtěžší tak mu chtěla pomoct. 

Po mých slovech jsem hned vyběhla na levou stranu, po asi vteřině to stejně udělali mí společníci. Začal povyk. Muži se také rozběhli  začali na nás řvát aby jsme se zastavili a tak. 

Každou chvíli jsem čekala na to až někdo začne střílet ale nic se neděla. Koutkem oka jsem zahlédla, že na mě se rozběhli tři chlapi, na Cama stejně tak a na Aikku čtyři. Šedá běžela vedle Camerona a vypadala, že každou chvíli za útočí. 

A měla jsem pravdu. Když se k nim muži přiblížila na jednoho vyskočila a zakousla se mi o ruky. Muž zařval bolestí a pod tíhou jejího stisku se skácel k zemi. Cameron se mužům vyhl ale jeden s nich ho chytil za loket , Cameron ho bez přemýšlení kopl do holeně, tím mu podkopl nohy. 

Aikka běžel co nejrychleji mohl a kličkoval tak aby ho muži nechytili. Asi pět dalších mužů se rozběhlo k nám. Ostatní měli moc práce s Kim, která se jim začala vytrhávat, takže s ní měli plné ruce práce. Black se taky trochu probudil a začal se více hýbat. Už nebyl takový omámený.

Skoro jsem zapomněla na mé pronásledovatele, do doby než mě jedem málem chytil pod krkem. Leknutím jsem vykřikla a zatajila dech. Svezla jsem se na zem a po kolenou jsem podjela jeho nataženou ruku, která mě chtěla chytit. V jízdě jsem se postavila na nohy a zrychlila. Myslela jsem na to jak mě mají kolena bolet, ale nebolely mě. Soustředila jsem se jenom na to, že mám Camovi pomoct aby se dostal ke Kim. 

Už byl blízko a hbitě se vyhnul dalším dvěma útočníků. Jeden na něj šel zleva. Zamířila jsem za ním. 

"Hej ty gorilo! Tady jsem!" Zařvala jsem na něj. Nestačil se však otočit a já jsem ho zezadu kopla do kloubu. Jednou nohou si klekl na zem a snažil se zvednou já jsem ho však kopla ještě jednou do zad. Svalil se k zemi. Rychle jsem vysprintovala dál a při tom mu skočila na záda. Chtěla jsem aby ještě déle zůstal ležet. 

Arella už se začala pohybovat ale nevěděla kam dřív skočit. Štěkala a rozhodovala se na koho půjde. Šedá mezitím sundala další dva muže. Aikkovo skóre bylo tři na jednoho. Ani jsem si v té rychlosti nevšimla jak jednoho z můžu poslal k zemi. Musela to být však pořádná rána, protože tam nehybně ležel a ani se nesnažil zvednout. 

Dostala jsem se kousek od Kim, která štěkala a kousala do vzduchu. Muži si s ní už nevědeli rady, a měli buď možnost jí pustit a nebo čekat než si pro ní dojdeme. 

Až teď jsem si uvědomila, že Alice se někam odplížila . Rozhlédla jsem se kolem sebe ale nikde nebyla. Šedá se také dostala ke Kim dřív než Cameron. Ten teď sváděl potyčku z útočníky, kteří mu zatarasili cestu.

Kim skočila po jednomu držiteli Kim na krk, zařval a skácel se k zemi. I já jsem po jednom skočila na záda a chytila ho pod krkem, pustil Kim a snažil se mě sundat. Nemilosrdně jsem ho škrtila, po chvíli zápasu to mé svaly nevydržely a já se spustila z jeho zad.

Kim mezitím kousla jednoho z mužů do kolene a pak se začala znovu tahat se smyček, které měla obmotané  kolem těla. 

"Pomoc!" Zařval jeden z mužů, který držel Kim. "My ji nezdržíme." Začal strašně zmatkovat, tak moc, že Kim pustil a utíkal. Tím pádem pustil i Blacka, kterého držel druhou rukou. 

"Ty srabe!" Zařval poslední muž. To mu však bylo k ničemu. Kim už se vyprostila ze smyček a otočila se na něj. Kdyby byla člověk vím určitě, že by se zlověstně usmívala. Skočila po něm a skolila ho k zemi.

Zamířila jsem k Blackovi. Mí pronásledovatelé teď ke mě nechtěli jít blíž, díky Kim, která by je dostala levou zadní.

Dostala jsem se k Blackovi. Byl ještě malátný a neměl tolik síly. Chtěla jsem mu pomoct z těch lan. 

Zaslechla jsem však za sebou, že ke mě někdo běží. Podle zvuku jsem poznal, že je to vlk. Otočila jsem se a uviděla Arellu. Byla asi dva metry ode mě, vyskočila, měla vyceněné bílé zuby. Zakryla jsem si obličej rukama abych se aspoň nějak chránila. 

Po pár vteřinách mi pravou rukou projela ostrá bolest.