Room-mate /Tae x Jimin x Kook/ ✔️

~ 22 ~

Nikdy s tím neměl problémy, ale teď, když otevřel oči a rozhlédl se kolem sebe po sluncem zalitém pokoji, nemohl si za boha vzpomenout, jak se do něj dostal. Víc než cokoliv jiného vnímal úpornou bolest hlavy a žaludek jak na vodě. Musel něco špatného sníst... ne... to nebylo ono!

Ožral se jak to prase!!

Když se přetočil na bok, žaludek zaprotestoval ještě víc. Do několika vteřin už klečel u záchodové mísy a všechno to svinstvo, které si do sebe dobrovolně předchozí večer vpravil společně s nějakým tím jídlem, šlo prostě ven. A jakmile se mu trochu ulevilo po téhle stránce, začaly pracovat vzpomínky.

Taehyung se zničený opřel o stěnu a zaklonil hlavu. Bylo mu strašně. Opil se jak puberťák, kterého odmítne jeho první holka nebo kluk. Teď už jen stačily myšlenky na sebevraždu a byl zralý na psychiatra. Ne, to ne, nechtěl zabít sebe, spíš někoho... Jungkooka a taky tu holku, která ve svém těle nosila jeho dítě. Bohužel nemohl přijít na nějaký pádný důvod proč. Tím jediným jasným byla snad jen žárlivost. Nejraději by Kooka a Jimina zavřel v tomhle bytě, aby nemohli nikam chodit a nedej bože ještě zbouchnout nějakou další holku. Protože tohle mělo napadnout jeho. On s tím měl jednoho dne přijít a převrátit svým rozhodnutím tuhle domácnost vzhůru nohama. On měl říct to rozhodující, teď si pořídíme mimino a budeme se o něj starat, protože tenhle vztah je připravený posunout se někam dál. A hlavně se to mělo stát až za pár let.

Neochotně vlezl do sprchy, aby ze sebe smyl celou předchozí noc a pak se vrátil do své ložnice. Znovu se zahrabal pod peřinu, kterou si přitáhl až k bradě a zadíval se na strop.

Za celou dobu ty dva v bytě nepotkal, možná ani nebyli doma. Nedivil by se, kdyby ho po téhle noci opustili a našli si někoho zodpovědnějšího, někoho vyrovnanějšího, kdo nepotřeboval řešit svoje splíny alkoholem. I když s ním problémy nikdy neměl, právě teď si připadal jako zkrachovalý rockový zpěvák těsně před léčením.

Zrovna si chtěl přehodit peřinu i přes hlavu, když se z předsíně ozvalo bouchnutí dveří a hned na to dva celkem veselé mužské hlasy. Dohadovaly se, ale v žertu, poznal v tom bezstarostný tón. No bezva a on se tu užíral pochybnostmi, jestli nezůstane sám a na ocet.

Chtěl se zvednout, aspoň se posadit, když se ti dva vřítili do ložnice a pak se zarazili ve dveřích jak dva solné sloupy.

„Už je vzhůru!“ zkonstatoval Jimin, na rtech pobavený úsměv.

„Jo, vidím, a není ani moc zelenej!“ shlédl si podrobně Taeho i Jungkook. Zrovna on držel v ruce nějaké tašky, takže Taehyung usoudil, že byli nejspíš nakoupit, ale to bylo teď vedlejší.

Oni z něj snad mají ještě srandu! Po tom co se stalo! Po tom, co mu Jungkook oznámil?!

Jimin měl samozřejmě dobrý postřeh, ten Kookův už byl trochu zkreslený. Na povrchu Taehyung možná zelený nebyl, ale uvnitř se ještě necítil moc dobře. To špatné ze sebe dostal, bolest hlavy ovšem přetrvávala. Zapomněl si vzít nějaký prášek, určitě na to ještě před chvílí myslel.

Jungkook postavil nákup na zem a společně s Jiminem přistoupili z každé strany k posteli. Pak si vlezli k zaraženému Taehyungovi. Jako kdyby to měli dopředu domluvené.

„Je ti dobře, zlato?“ zeptal se blondýnek starostlivě. V očích měl ale při své otázce pobavené jiskřičky.

„Na to jak jsi včera vypadal...“ zhodnotil ho i Jungkook. Tae zalapal po dechu. Co to na něj ty dva šašci zkoušeli?