Please, come back to me...

7 - Hochfilzen, nech mě být!

8.12.2019

Nečekaně se opět probouzím ve své posteli. Na mé poměry vstávám opravdu brzy, už kolem osmé hodiny. Sníh venku bohužel roztál, to se dalo čekat. Bojím se mojí běžecké formy, přeci jen jsem na lyžích stála naposledy před týdnem.

Taky musím vymyslet další postup, tohle si nenechám líbit. S Rybářem se to musí vyřešit, takhle to dál nejde. Stále si myslím, že jsem nic špatného neudělala. Za tím si budu stát, nenapadá mě, kde se stala chyba. O postavení v týmech mají rozhodovat hlavně trenéři, já mám asi výjimku.

Konečně uvidím Egila, snad mi pomůže v dalším posunu. Přišlo to tak rychle, že ani nevím, co si mám myslet. Verči mi je samozřejmě líto, zdravotní problémy si nepřeje nikdo z nás.

Nikomu jsem nedala vědět, třeba jim to trenéři řekli, a když ne bude to překvapení. Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit, budu běhat zase v áčku. Dostala jsem druhou šanci zazářit. Tuhle už nechci promarnit, ale nechci na sebe zbytečně vyvíjet tlak.

Zatím nemám ani další informace o odjezdu. Doufám, že to nebyl další trik na moji osobu. Další šance jak se mě zbavit, nechat mě sedět doma na zadku. To by byla hodně blbá sranda, ale dá se ještě někomu věřit?

Jsem ve složité situaci, nemůžu si vyskakovat. Během vteřiny mě mohou poslat zpátky do béčka. A to rozhodně nechci...

Tenhle den se tak moc táhne, nic mě nebaví a u ničeho nevydržím déle než dvacet minut. Dokonce jsem začala opravdu uklízet, sama tomu nevěřím. Opět jsem narazila na zlatou medaili z Nového Města, sakra co s ní? Nechci ji tady mít vystavenou na očích. Zahrabu ji do jedné z krabic, které budou putovat do sklepa.

Kouknu na štafety, poslední disciplínu ve Švédsku. Vyhrají holky z Norska, moc jim to přeju. Snad se konečně srovnali se střelbou, ta jim v Oestersundu moc nešla. Naše Lucka se bohužel nevyvarovala trestnému kolu, je to škoda.

Nikdy mi nevadilo cestovat, ale plán zítřejší cesty je strašidelný.

Dobrý večer Eliško,

Posíláme plán zítřejší cesty do Rakouska. Odlet v 10:20 z letiště Václava Havla v Praze. Bohužel jsme takto narychlo nesehnali přímý let. Přestup máte hodinový ve Frankfurtu, odtud odlet ve 12:40 do Salzburgu, kde na Vás budou čekat závodníci ze Švédska.

Šťastnou a pohodovou cestu přeje

Vedení

Super nemusím jít ani spát. Přestup s malorážkou bude velice zajímavý ještě s mojí němčinou. Začnu být nervózní ihned po přečtení emailu. Dám se do pátrání na internetu, zítřejší spoj Oestersund – Salzburg není pravidelný. Takže tam pojede většina biatlonistů, tím pádem i ten norský. Když budu mít aspoň trochu štěstí, možná se jim vyhnu.

Naštěstí cesta do Hochfilzenu trvá něco kolem hodiny. Zítra to bude pěkně náročný den. Rychle dobalím poslední věci, které jsem včera vyházela. Nějak moc jsem to řešila, co si vezmu. Asi mi na tom záleží víc, než předtím při balení na IBU Cap. Udělám svoji večerní rutinu a jdu do hajan. Ještě lajknu spoustu fotek z prvního svěťáku. Těším se na ty svoje, snad si mě Petr také vybere do záběru...

9.12.2019

Štěstí se na mě usmálo, jelikož Gabča byla na víkend u rodičů. Do Prahy jela až v pondělí ráno, tak jsem ji využila jako můj spoj.

Na letišti vše probíhá hladce, snad si začínají zvykat na odbavení malorážek. Moc se na ně těším, ale zároveň se také bojím. Čeká mě spousta nových věcí, opět.