Vlčice Jinovatka~Zrádná Cesta

2. Hádka uprostřed noci

,,Musíme se jí zbavit" sykla černá vlčice směrem k šedému vlkovi. ,,Ale ten plán co jsi vymyslela už nepůjde použít, kdyby jsme od ní utekli tak se o sebe už postarat dokáže." odpověděl jí vlk. ,,Ty raději drž hubu, můžeš za to ty, pořád jsi mě přemlouval ať si jí ještě chvíli necháme." zavrčela. Šedý vlk provinile sklonil hlavu. ,,No, já..." ,,Sklapni!" ,,Vymyslíme něco jiného, už jí tady trpět nebudu." Zavyla tak nahlas že se šedobílé vlčici spící v jeskyni zacukala tlapka. Černá vlčice okamžitě zavřela tlamu a ztuhla. ,,Haha, málem jsi jí probudila." zachechtal se vlk.

Vlčice se neudržela a skočila po něm. Zuřivě se mu zakousla do boku, vlk se jí ohnal tesáky po zadní tlapce. Za malou chvíli byli v sobě. Z chlupatá černo-šedé koule se ozývalo, vrčení, vytí a samé nadávky. Hluk samozřejmě vzbudil Jinovatku, která si sedla na kraj jeskyně a pozorovala své rodiče jak se perou uprostřed noci.

,,Já ti dám....." vrčela černá vlčice. ,,Počkej, Jinovat........Au!" šedý vlk se snažil upozornit vlčici na přítomnost Jinovatky. Když si i Temnota uvědomila že je jejich dcera sleduje, okamžitě pustila Stína a zamračila se na Jinovatku. ,,Proč nespíš?!" ,,Vzbudili jste m....." raději nechala větu nedokončenou a běžela do své hromady listí a zavrtala se tak hluboko, že nebyla vůbec vidět.

,,Ty jsi fakt blbec." zavrčela Temnota. Stín už radši nic neodpovídal a šel na druhou noční hlídku. Temnota se uvelebila v doupěti a vymýšlela plán..

•••

Jinovatka vylezla z vyhřátého pelíšku a protáhla se. Ohlédla se, Temnota ještě spala. Stína zatím nikde neviděla. Byla ještě skoro tma, nejspíš je ještě na hlídce. Jinovatka začala horečnatě přemýšlet co měla znamenat ta noční rvačka. Z přemýšlení jí vytrhli kroky, Stín se vracel z noční hlídky. Jinovatka sklonila hlavu na pozdrav, Stín místo toho, aby jí ignoroval přiklusal až k ní a olízl jí ucho. Jinovatka překvapením vyjekla a uhnula mu. Stín se na ní smutně zadíval, otevřel tlamu aby něco řekl, ale něco ho vyrušilo. ,,Ehm ehm..." Z jeskyně vylezla Temnota a kývla na Stína aby šel. Ještě se otočila na Jinovatku a zavrčela: ,,Nezapomeň na povinnosti!"

,,Jsi normální? Co jsi to u ní dělal?" Stín neodpovídal, šel s hlavou svěšenou až k zemi. ,,Co ti zase je?" ,,Nic" zavrčel. ,,Aha, takže to že jsi jí olízl ucho bylo podle tebe nic jo?" ,,Proč jí vlastně chceš zabít, nic ti neudělala, celou dobu ti tady slouží a ty jí zabiješ? Kdyby tě zajímalo co jsem u ní dělal, chtěl jsem se s ní rozloučit." vychrlil na Temnotu. ,,Buď zticha a soustřeď se na lov!" řekla klidně Temnota, tentokrát své emoce udržela na uzdě.

•••

,,Teď" zavyla Temnota a společně se Stínem se vrhla na kolouška co se zatoulal od stáda. Stín se mu zakousl pevně do boku, ale kolouch se bránil. Vší silou vlka kopl do hlavy a odmrštil Stína daleko za sebe. Ten dopadl přímo na Temnotu, kolouch toho využil a zmizel v lese. ,,Ty jsi fakt neschopnej, kvůli tobě nám utekla kořist." vyhrkla naštvaně Temnota a podívala se na oblohu která už byla skoro celá černá. ,,Nic dalšího už ulovit nestíháme." vrčí vlčice ještě zuřivěji. Šedý vlk provinile zakňučel a rozběhl se domů. Temnota běžela hned za ním.

Jinovatka už je netrpělivě vyhlížela, bylo pro ní ale velké zklamání že nic neulovili. Vzhledem k jejímu včerejšímu trestu měla docela velký hlad. Zkroušeně odešla na své místo v doupěti a schoulila se do klubíčka. Celý dnešní den se jí zdál dost divný, především noc. Vůbec netušila co si má o noční hádce myslet, nevídala své rodiče jak se perou často.

Jedním si byla ale jistá, před hádkou se na něčem domlouvali. Něco jí tajili, ale ona netušila co.