To Je Moje Dcera?! //Avengers FF//

14. Dnes Už Žádné Novinky Prosím

Štve mě, že se poslední dobou vždycky probudím na jiném místě. A dneska ještě s hroznou bolestí hlavy, sakra. Teď jsem ale ležela na něčem měkkém a dost připomínající pohovku v našem obývacím pokoji. S těží jsem otevřela oči a posadila se.
Byla jsem ve Stark Toweru a všude kolem byla hrozná spoušť.
,, Starku ty prase! Jsem pryč 6 měsíců a ty už tu pořádáš párty s ohněm nebo co jako?! " zařvu.
,, Tohle není moje práce mladá dámo." přilétne v obleku.
,, To je teda přivítání." protočím očima.,, A to bez toho obleku nevydržíš už ani doma že ho máš na sobě?" pozvednu obočí.
,, Ty si nepamatuješ co se tu dělo?  Jarvisi pusť nám záznam. "
,, Ano pane. "
Na televizi pustil Jarvis úplně všechno. To jak jsem přišla, jak jsem ošklivě popálila Clinta, málem udusila Nat, hodila pryč Tonyho a jak jsem prohodila oknem Wandu. Rozbrečela jsem se.
,,Ne... Ne ne ne, to nemůže být pravda. "
,, Kdyby tě Starouš nemajlz štítem po hlavě, bylo by to ještě horší."

,, Tohle je nejhorší! Vždyť já zabila Wandu tati! " slzy mi tekly o sto šest.

,, Nezapomínej že magii ovládáme obě... A taky si umím poradit." slyšela jsem za sebou ten nejpříjemnější hlas.

,, Wando!" obejmula jsem ji.

,, Odpusť mi to. Prosím." kouknu ji do očí.

,, Není co, tos nebyla ty. Teď už dost litování, musíme se připravit na Lokiho." usměje se.

,, Kde je Clint? " zeptám se

,, Leží nahoře na lůžku, Bruce ho ošetřil, ale s Lokim nám asi nepomůže." řekl Tony

,, Musím za ním." rozeběhnu se po schodech jak nejrychleji umím.
Z prvních dveří uslyším hlasy, otevřu je a koho nevidím. Stojí tam Nat, Steve a Bruce,všichni okolo ležícího Clinta.

,, A-ahoj. " pozdravím je.

Všichni si mě změří pohledem, dokud Steve nekývne na Nat a a se vzpamatuje: ,, Jsem tak ráda že už jsi zpátky. Jen už to prosím nikdy nedělej." přitáhne si mě do objetí.

,, Neboj, jsem tady už napořád. Jen a jen já. " obejmu ji ještě silněji.

,, Tak kde je ten náš popálenec? " usměju se, když se od Nat odtrhnu.

,, Tady, ale jestli mi ještě něco uděláš, už to asi nepřežiju." usměje se Clint.

,, Tohle přežiješ a pak s námi půjdeš dodělat Lokiho." mrknu na něj a ruce dám tam, kde jsem ho popálila. Musíš si představit jak se rána, kterou chceš uzdravit, zaceluje a mizí  zněly mi v hlavě slova Friggy.
Fungovalo to, za malou chvilku měl Clint po popáleninách a byl jako rybička.

,, Tak a teď se běž připravit, nebude moc času. Za 10 minut, všichni v obýváku." usměju se a mizím z pokoje.

,, Kate počkej." slyším za mnou hlas toho, kdo mi na Asgardu nejvíc chyběl.
,, Steve." běžela jsem za ním a políbila ho, tak moc mi chyběl.
,, Jsem rád že jsi tady."
,, A už nikdy nikam nepůjdu. " obejmu ho.
,, Ale teď musíme jít zastavit toho hajzla. "
,, Kate." napomenul mě.
,, No jo pořád." protočím očima.
,,Tak jdeme na něj? " usmál se Steve. Kývla jsem na souhlas a došla do svého pokoje. Nic se tu nezměnilo. Šla jsem k posteli a na ní ležela uniforma. Byla pěkná, černá s prvky červené a dlouhými rukávy, měla také opasek se dvěma postolemi. Oblékla jsem se do ní, byla strašně pohodlná. Šla jsem k zrcadlu a podívala se na sebe. Takhle jsem tam stála asi pět minut než mě někdo vyrušil: ,,Věděla jsem, že se ti bude líbit, navrhovala jsem jí."

,,Lucy!" vykřikla jsem a šla ji obejmout. ,,Tolik si mi chyběla."

,, To ty mě taky." odvětila

Jak jsme tam tak stály, všimla jsem si, že na sobě měla stejnou uniformu, jen s modrými prvky.

,, Co to má jako být? " ukážu na ní.

,, No.... Kde začít." nevinně se usměje.

,, Co třeba tam, kde si vzala odznak Shieldu." pozvednu obočí.

,,Tak fajn." vydechne. ,,Když si odešla Furymu došlo, že toho vím víc než bych měla, nabídl mi výcvik a já ho přijala. Teď je ze mě agentka prvního stupně."

,, To si ze mě děláš Star Wars! To není možné." s údivem a otevřenou pusou si sednu na postel.
Chci něco říct, když v tom vtrhne do pokoje Peter.

,, Kate prý už jsi tady, šel jsem tě pozdra-. Ahoj lásko, co tu děláš? " stočí pohled k Lucy. Ta ho zpraží pohledem. Hádám že tohle byla další část, kterou mi měla říct.
Moje oči asi za chvíli vypadnou z důlků pokud uslyším ještě nějakou novinku.
Peter se na ni omluvně podívá a radši odejde.

,, Já-Já ti to chtěla říct, ale on přišel a no. " podrbe se na zátylku.

,, Dneska. Dneska už žádné novinky ano?" pořád jsem čuměla jak blbec.

,,Slibuju, že už tě nic nového dneska, alespoň ode mě, nečeká." usměje se

Zvedla jsem se a i s Lucy jsme sešly do obýváku, kde byli už všichni připravení a čekali co jim řeknu. Na tváři mi hrál sebevědomý úsměv:,, Tak fajn kamarádi, jdeme zastavit našeho muflona."

Nazdárek kedlubny👽

Dneska nebudu nějak básnit, prostě je tu další kapitola, vy si ji užijte💞 můžete mi napsat co si myslíte, že bude dál.
Já vám děkuju za úžasnou podporu 💥❤️
A jdu slintat nad Johnym Deppem, protože dávají Piráty z Karibiku 😏😂