To Je Moje Dcera?! //Avengers FF//

16. Smradlavý Thor

Znáte takový ten pocit, kdy nevíte, jestli žijete, nebo ne? Já jsem ho poznala až teď a musím říct, že je celkem divný. V puse mám kovovou pachuť a je to, jako by vedle mě seděl tři týdny nemytý Thor. Kdyby nebylo tak těžké něco říct, otevřela bych i tu svojí nevymáchanou hubu, ale je to moc namáhavé. Sakra, potřebuju říct nějakou super hlášku. Jo, asi žiju.
Zajímalo by mě, jestli jde do kapaček rozpustit kebab, protože mám na něj celkem chuť.
Dobrý Kate, stačí. Už zas blbneš. Ta tma je děsná. Jediné co teď můžu slyšet, je hlas toho ,úžasného' Tonyho Starka. Počkat?! Stark!
,, A kdy se vzbudí? "
,, To bohužel nevíme pane Starku, ale děláme co se dá." řekne asi sestřička.
,, Kdybych ji vzal na Asgard, matka by ji uzdravila rychleji, než tyto divné svítící krabičky. " Už chápu, proč jsem cítila Thora. Fakt se umyj, fuj.
,,Na to ani nemysli, vidíš jak to dopadlo, když si ji tam vzal naposled. " vyjede na něj Tony.
,, Vy se hádáte jak nějaký starý manželský pár." zasměju se a zakašlu.
,, Kate?!" vykřiknou oba.
Aha, já to řekla nahlas... Já to řekla nahlas, no to mi poser kalhoty!
Teď už nebylo tak těžké otevřít oči. Silné sluneční paprsky mě ovšem dost omračovali.,, Zatáhněte to, zářit umím i bez toho. " dala jsem si ruce před obličej.
,, Ty jsi se probudila, holčičko moje!" přitáhne si mě do objetí Tony.
,, Kate, tak moc jsme se báli." řekne Thor a taky mě obejme. Ten smrad z něj, je cítit až do Vallhaly, určitě.
,, Jak dlouho jsem spala?" zeptám se
,, Tři týdny." řeknou jednohlasně.
Pokývám hlavou, jakože rozumím.
,, A teď jestli mě omluvíte, ráda bych si ještě schrupla." šibalsky se usměju.
,, Vždyť si se teď probudila z TŘÍ TÝDENNÍHO kómatu!" vyhrkne Tony.
,, Ale furt mi sem někdo lezl a nic proti Thore, ale chci se vyspat i s čerstvým kyslíkem. Takže mi sem hoď takový ten stromeček co se dává do auta a otevři to okno jak nejvíc to jde. Dobrou noc." dokončím svůj monolog a otočím se na bok.
,, Dobrý, bude v pohodě. Pořád je drzá." mávne nade mnou rukou Tony a i s Thorem odejdou z pokoje. Poslední co jsem slyšela, byl Thorův hlas:,, To jako myslela, že smrdím? "
Tomu jsem se zasmála a upadla do říše snů.

*
*
*
*
*
*
*
*
*
O týden později

Tak  nějak jsem se za tu dobu už dala do kupy. Každý den za mnou někdo přišel a já se díky nim, nenudila.
S Tonym jsme koukali na filmy. Nat mi pověděla jak se vede Shieldu. S Lucy jsme vzpomínaly na staré dobré časy na základní škole. Vzpomněly jsme si i na to, když jsme ve třetí třídě točily zprávičky ze školy. Peterovi jsem domluvila, ať se k Lucy chová slušně, jinak dostane přes čumák, ale je vidět, že ji má opravdu rád. Snad do toho nechtějí praštit.
Se Stevem jsme stihli naplánovat dovolenou jen pro nás dva.
A s Clintem, jsme si dělali srandu ze všech v nemocnici.
Mám skvělou rodinku.
Taky mě mají dnes propustit, řekla jsem to jen Nat, abych udělala doma trošku haló.
Natasha si pro mě přijela okolo půl páté, všichni ostatní Avengers, jsou teď u piráta, kvůli Lokimu, takže až přijdou, budou příjemně překvapeni. Kdo by taky nebyl, když by viděl mě že?
Vyjela jsem výtahem až do obýváku. Kromě toho, že Tony koupil nový nábytek, se nezměnilo vůbec nic. V mém pokoji to taky vypadalo pořád stejně. Jo, domov je domov.
Když jsem se trošku porozhlédla po místech, které znám nazpaměť, sešla jsem dolů do kuchyně a začala vařit to co umím nejlépe. Objednávat pizzu.
Poslíček tu byl za čtyřicet minut, dala jsem mu peníze a položila všech sedm pizz na stůl.
Ani ne za půl minuty stáli všichni v obýváku.
,, Kdo sem dal tolik jídla? " zeptal se slintající Clint.
,, Já nevím. Snědli jsme všechno, co jsme měli?" udivil se Peter.
,, Děláte, jakoby jsme my nikdy nesnědli všechno co nám dají zvlášť, když máme vás dva. " zasměje se Wanda.
,, Takže kdo to sem dal?" položila otázku Lucy.
,, Přece ta nejúžasnější osoba v tomhle baráku." díky teleportaci, jsem se postavila za ně.
Všichni se otočili a koukali na mě, jak na boží zjevení.
,, Zavřete ty pusy, ať vám do nich nevlítnou mouchy. " zasměju se.
Všichni se na mě vrhnou a máme zde jedno veliké rodinné objetí. Parta superhrdinů, co se objímá.
Potom jsme se všichni pustili do pizzy. Tolik mi to chybělo. To sezení na zemi v obýváku, hádání se s klukama, čí bude ten poslední kousek a tátové se Stevem. Jsem ráda, že jsem doma...

Ahoj kedlubny! 👽
Chyběla jsem vám? Doufám že ano! 🙈👑Máme tu další kapitolu, a já doufám, že se vám líbí 🥴❤️
Blíží se nám taktéž epilog, tak doufám, že jste se se mnou nenudili a nudit nebudete 🖤
Uvidíme se příště a zase příště
Čágo Belo 👑🙈