,,Takže Boston?" Zeptala jsem se své kamarádky, když jsme se procházely městem.
,,Jo, ale jen na jeden večer," usmála se a dál mě táhla ulicí.
,,Počkej jak to?" Nechápala jsem.
,,Protože když jsem dostala na výběr Boston nebo Providenci vyhrála Providence," pokrčila rameny a já vyvalila oči.
,,Bože Adélo, proč jsi se vzdala šance vidět NHL a radši si kývla na AHL?" Vyjela jsem na ní a nechápavě zakroutila hlavou.
,,Hele Deni, udělala jsem to kvůli tobě aby jsi mohla vidět Lauka," zamumlala a já jí objala.
,,Jsi fakt kámoš," zamumlala jsem.
,,Já vím," zasmála se a pokračovala v cestě městem dál.
Zastavili jsme se spolu v menší kavárně, kde jsme si dali kávu.
,,Jak si tohle vše vlastně dokázala?" Zeptala jsem se jí, když jsme seděli i s kávou u stolu.
,,Zapomínáš jaké já mám kontakty?" Zasmála se Áďa.
,,Málem bych zapomněla, že tvůj nejlepší kamarád je Šalda," zamumlala jsem a podívala se na ní.
,,Hele to sice jo, ale toho teď spíš zajímá živé vysílání na instáči než pomoc kamarádce, takže jsem to musela zařídit jinak Deni," usmála se a upila ze svého hrnečku.
,,S tebou je všechno hrozně moc komplikované Adélo. Nikdy z tebe nedostanu žádné podstatné informace," zamumlala jsem.
,,Zvykej si," pokrčila rameny a spiklenecky na mě mrkla.
Tak jako vždy.
,,Hele nepůjdeme už na hotel?" Zeptala jsem se Ádi, když jsme dopili.
,,Moment jen to hodim do souřadnic a můžeme," usmála se a po chvilce jsme zase táhly Bostonskýma ulicema.
xxx
,,Deni vstávej," budilá mě Áďa a když isem skontrolovala hodinky proklela jsem jí.
,,Co blázníš?" Zamumlala jsem.
,,Za 3.hodiny nám jede autobus a měli by jsme se připravit, takže si jdi hodit sprchu a vyrážíme," řekla a já jen protočila panenky.
,,No dobře, co jiného mi zbývá," zamumlala jsem a začala se vyhrabávat z peřin.
Hodila jsem si rychlou sprchu, pak do sebe hodila malou snídani a mohly jsme vyrazit.
Na recepci jsme odevzdali klíče a pak jsme ranní ulicí vyrazili na autobusové nádraží.
,,Ahoj," pozdravila Áďa hnědovlasého chlapce, kterého jsem moc dobře znala.
,,Ahoj, já jsem Martin," usmál se a podal mi ruku.
,,Jo já vím kdo jsi," zamumlala jsem. ,,Mimochodem já jsem Denča," usmala jsem se a ruku přijala.
,,Takže jste přioraveni?" Zeptal se a vzal nám kufry, které naložil do autobusu.
,,Díky moc," usmála se Áďa a nastoupila za ním do autobusu.
Martin si sedl k nějakému klukovi a my pokračovali o kousek dál, kde byla volná dvojsedačka.
,,Takže aby jsme si to schrnuli, teď jsme byli v Bostonu a najednou jedeme s Colaradem bůh ví kam," zamumlala jsem.
