6.

877 57 4
                                    

Pohled Kate:
Chvíli jsme tam jenom stály a dívaly se na sebe. Nemohla jsem najít dno v těch jejích smaragdových očí... Dokuď mi necinkla zpráva. Podívala jsem se kdo mi píše a psala mi máma kde jsem. Rychle jsem ji odepsala,že už vyrážím. "Kdo to byl?" Zeptala se zvědavě. "Ale jen mamka, že už mám jít..." řekla jsem trochu zklamaně. "Aha tak dobře... ahoj" usmála se a už odcházela pryč. Rychle jsem se za ní rozběhla. "Počkej přece jenom tak neodejdeš! Dej mi mobil" první nechápala a potom mi ho dala. "Heslo?" Zeptala jsem se a ani sem se na ni nepodívala. " 22703 a k čemu to vlastně potřebuješ?" "Uvidíš" rychle jsem vyťukala číslo do telefonu a už najela na kontakty... Napsala jsem ji tam svoje číslo a dala zpátky mobil. "Kdyby si se třeba nudila nebo měla čas ozvi se" usmála jsem se. "Jasně určitě se ozvu tak ahoj" objala mě a už byla na od odchodu. "Ahojky" sladce sem se usmála, když se ještě jednou otočila. Potom jsem se vydala směr pokladna a samozřejmně pohledy ostatních mi neunikly... Koho by nezajímala holka posypaná moukou, že ano?
Pohled Amber:
Ještě než jsem zašla za roh, otočila jsem se na ni a ona se smála tak sladkým úsměvem... úplně awww. Všichni okolo mě se na mě dívali, ale já měla v hlavě jenom jednu dívku...

"Tyvole co to máš na sobě Amberko" smál se mi bratr, když jsem zavřela dveře. "Hahaha jen se směj." Úšklebek mi neunikl a už jsem pokládala věci do kuchyně a šla do koupelny smýt ze sebe tu mouku. Ve sprše jsem strávila asi 20 minut, ale pořád jsem musela myslet nad Kate. Počkejj vždyť já mám její číslo! Radovala jsem se jak malý dítě, které právě dostalo svou první novou nokiu. Rozklikla jsem kontakty a sjela k písmenu K. Kate Hopkins. A teď přišlo rozhodování... dívám se na mobil a vzpomínám na ten její úsměv. Počkejte... vždyť přesně tohle jsem někde viděla! Smaragdové oči, krásné plné rty, vlasy jako zlatovláska... To je ta holka z mýho snu!!

Bez tebe bych nebyla nic... Where stories live. Discover now