Rozhovory narýsované na displeji

(2/2) Braní drog je u mě forma sebevraždy

16. Co tvé zkušenosti s toxickou psychózou?

Nevím, zda to byla přímo toxická psychóza, spíše první panická ataka způsobená dlouhým nepřetržitým braním různých drog, hlavně marihuany. V Belgii jsem při cestování s kamarády dostala panický záchvat a stihoman. Bylo to poprvé, co se mi toto stalo a já ani oni nevěděli co se mnou. Okamžitě jsem přestala kouřit trávu, kterou jsem potom neužívala asi šest měsíců. Toto byl pro mě první impuls, že svou závislost nezvládám.

17. To chápu a patrně ta pauza byla dobré rozhodnutí. A teď otázka, která se v odpovědích dosti liší člověk od člověka a záleží, jak ji kdo pojme: V čem ti přijdou drogy špatné a v čem dobré?

Dobré: člověk pozná sám sebe, svoje limity, pokud pak bojuje se závislostí a chce s ní něco dělat, často řeší svoje traumata, navštěvuje psychoterapeuta, čímž se vlastně rozvíjí, učí se sebeovládání, někomu mohou drogy napomoct k socializaci, k seznámení se s partnerem nebo kamarády (kteří mu zůstanou na celý život, viz můj manžel a nejlepší kamarád a kamarádka), pozná lidi na drogách-může být obezřetný, může svoje děti bezpečně a bez zbytečných lží provést pubertou když budou zkoušet různé drogy, může pomáhat lidem co bojují se závislostí vlastní zkušeností, člověk je více obezřetný a závislému chování obecně.

Špatné: kriminalita, ničení zdraví a vztahů kolem sebe, neschopnost vést normální život (práce, rodina), sebedestrukce, pohrdání sebou samým, utrácení peněz za drogy místo věcí co mají smysl, lhaní, obklopování se špatnými lidmi.

18. Jak se vlastně stavíš k alkoholu a marihuaně? Jaké ti dávají stavy?

Alkohol - pozor na něj, dobrý sluha, ale zlý pán, pozor na kombinaci s jinými drogami.

Marihuana - užívala jsem a nyní znovu užívám, ale je potřeba opatrnost, spouští mi paranoe, ale zároveň mě dokáže někdy dobře uvolnit, jinak varuji před dlouhodobým denním užíváním - způsobuje často lenost a apatii před okolním světem a apatii k vlastnímu seberozvoji.

19. Měla jsi někdy sebevražedné myšlenky, deprese, poruchy příjmu potravy anebo trpěla sebepoškozováním?

Sebevražedné tendence mám stále, ale poněkud sofistikovaně schované - braní drog je u mě forma sebevraždy, stejně tak, když vyhrožuji, že dostanu rakovinu a umřu.

Myšlenky něco si způsobit mám, ale nezabila bych se přímo, spíš bych zvolila předávkování se a zavolání sanitky. Jde mi primárně o to, aby mě někdo litoval.

Sebepoškozování - ne, jen skrytě - když člověk bere drogy, tak se vlastně sebepoškozuje, že...

PPP - ne.

20. Jaký tvůj zážitek nebo situace s drogami ti přišla nejvtipnější a jaká naopak nejhorší?

Nejhorší- když mi máma našla drogy (pervitin v sedmnácti).

Nejlepší - ani ne tak vtipný, ale hezký. Líbí se mi kolektivní naladění se například při užití mdma. A hezký zážitek mám z ilegální párty v rozpadlém domě v Amsterodamu, kde jsem byla na dovolené. Dostali jsme se tam na pozvání jednoho Čecha, co pracoval v coffee shopu. Místo, kde párty bude, bylo utajené a uvnitř panovala skvělá atmosféra. Láska, empatie a samozřejmě drogy.

21. Jakou, z tvého pohledu nejhorší hádku, jsi zažila kvůli drogám v důsledku drog?

Hádku s rodiči v sedmnácti letech kvůli špatnému prospěchu ve škole a nechození do školy, odstěhovala jsem se tehdy z internátu do soukromého bytu s kamarádkou a rodičům se to nelíbilo.

Občas se s manželem hádáme, jestli je ok, že teď beru drogy, kvůli tomu že to má špatný vliv na mou psychiku.

22. Jaké pocity máš po užití různých drog?

Kokain - skvělé, adrenalin, zábava, všechno zvládám, pomáhá mi při fyzickém vyčerpání, sebevědomí.

Extáze - láska, tanec, hudba, souznění s lidmi, sebevědomí, empatie.

Speed - obdoba kokainu, jen slabší, ale za to delší účinek, pro mě ideální kvůli zdravotním rizikům kokainu.

MDMA - láska, milování, blízkost, empatie, zjitřené vědomí, tato droga je pro mě maximální možný halucinogen který můžu užívat, barevné prožitky.

Marihuana - uvolnění, legrace, zhulená často mívám "wow efekt" z poznání něčeho, co v běžném životě přehlížím, přicházím na spoustu věcí, mám nové nápady, ale pozor na set a setting, někdy mohu upadnout do paranoi a deprese.

23. Je pro tebe nějaká droga, která tě absolutně neláká a hnusí se ti?

Crack, heroin, toluen - hnusí se mi.
Alkohol - samozřejmě že alkohol piju, ale nemám ráda notorické alkoholiky.
LSD - láká, ale nemohu vzhledem k psychiatrické diagnóze.

24. Napadají tě nějaké situace, které kdyby neproběhly, nezačala bys brát?

Ne, braní drog bylo u mě cestou z ponurého dětství. I kdybych nepotkala určité lidi, díky kterým jsem drogy začala brát, potkám je později nebo si najdu jinou cestu. Muselo by být změněno celé moje dětství a dospívání abych drogy nebrala. Sama jsem chtěla drogy brát a ničit se jimi, nebylo to tak že bych potkala "špatnou partu".

Jediná varianta, která mě napadá, je že bych se místo drog sebepoškozovala jinak např. řezáním se nebo měla PPP. Braní drog pro mě v pubertě bylo i vyjádřením určitého stylu a vymezením se vůči starší generaci a prostředí maloměsta kde jsem vyrůstala.

25. Chceš na závěr čtenářům něco vzkázat?

Braní drog je zakódováno jako sebedestrukce, která ve většině případů vzniká v raném dětství. Je otázka, jak se s tím dotyčný jedinec popere. Někdo užívá alkohol, někdo je závislý na svém vzhledu nebo přehnaně pracuje. Všechny mechanismy jsou však hluboce zakořeněny, a pokud je chcete změnit je to dlouhá práce v seberozvoji. Klíčem k pochopení závislosti je vlastní rodina a vztahy v ní. Cílem k uzdravení se je sebeláska. Přestat brát pro někoho jiného většinou nemá trvalý efekt.

Ještě bych zde chtěla zmínit, že pokud jednou začnete brát drogy a užíváte je delší dobu, budou s vámi po celý život. Vyléčený alkoholik je také do smrti abstinentem. Od sedmnácti do pětadvaceti berete ze zábavy drogy, potom přijde práce, rodina a na drogy na nějaký čas zapomenete. Nikdo vás ale nepřipraví na to, že až vám bude třicet, čtyřicet nebo padesát přijde relaps nebo recidiva. Že budete znovu a znovu zažívat chutě a absťáky. Mozek totiž na zážitky spojené s užíváním drog nikdy nezapomene a bude vám čas od času podsouvat, že to nejlepší, co můžete udělat, je znovu si dát. Že drogy budou v krizové situaci to, co vás uklidní nebo vám krátkodobě snad pomůže. Je to velmi nebezpečné, protože drogy posouvají vaše hranice.

Závěrem chci napsat, že nelituji toho, že jsem brala a beru drogy. Naučilo mě to spoustu věcí od trénování své vůle po seberozvoj. Je však potřeba si uvědomovat rizika s tím vším spojená. Snad tento text pomůže někomu k poznání že brát drogy není jen tak.