-1999-
Smrt, smrt, smrt.
,,Schovej se do kuchyňské linky a nevylézej. Pošlu za tebou sestřičky. Mám tě ráda. Jsi moc chytrá a skvělá slečna. Buď silná! Zvládneme to!" zašeptala žena ke své dceři, oboum po tvářích stékaly slzy.
,,Maminko," vzlykla dívka.
,,Běž a nevylézej dokud nebude po všem. Bude to dobré," řekla klidným hlasem žena a políbila dvanáctiletou dívku do černých vlasů.
Dívenka přikývla a odběhla do kuchyně, kde si vlezla do skříňky v kuchyňské lince. Slzavé tvářičky si utřela do rukávu od trička a pokusila se utlumit své vzlyky. Kolena si přitáhla k tělu a přimáčla se více k vodovodnímu potrubí od dřezu, který byl nad ní zabudován v mramorové lince.
Seděla tam ve stísněném prostoru a škvírkou se dívala do prostě osvětlené chodby, kde byla její matka a dvě sestry.
Do domu vešel ozbrojený útočník se samopalem v ruce. Do tváře mu nebylo vidět, protože ji zakrývala černá maska a tmavé brýle. Tmavé dlouhé vlasy mu trochu vlály v prudkých pohybech. Rozhlédl se a bez jakéhokoli slova vypálil do tří osob, které stály na chodbě. Pětiletá holčička se skácela k zemi jako první. Pak desetiletá blondýnka s vytřeštěnýma zelenýma očima a nakonec padla na kolena i blonďatá žena se slzami v očích.
Tři rány. Tolik stačilo aby bezchybně zabil všechny zbylé členy dívčiny rodiny. Zalapala po dechu a jen se modlila k samotnému Bohu, aby ji útočník neslyšel. Naštěstí se vrah jen podíval na své oběti, a pak bez váhání opustil dům.
Strýc, poslední přeživší příbuzný rodiny Stevansonových odmítl žádost o adopci, a tak dívka propadla státnímu zřízení dětský domov, kde nestrávila jediný den, kdy se nepokoušela o útěk.
Možná by se z ní místo vraha stala nejlepší agentka SHIELDu, kdyby ji tehdy její nevlastní strýc adoptoval, avšak to byly časy, kdy v ní neviděl potenciál. Teď v ní viděl pouze potencionální hrozbu.
To, že se dostala do Hydry už byla jen hra osudu. To, že její předek byl padlý archanděl byla jen náhoda. Skutečnost, že strávila pár měsíců na cizí planetě, jako zajatec byla taktéž jen pouhá shoda náhod.
Jakoby si její život hodil kostkami a podle padlých čísel se řídil. Náhodně, nešťastně a přitom spokojeně. Kdoví, kolik toho už prohráli?
ČTEŠ
Overcast- |Avengers|
FanfictionŽivot je pouhý pojem, slovo, označení. Proto nejde říkat, že život nemá smysl. Nebo naopak, že nějaký smysl má. Nejde to. Život je cit, myšlenka, emoce. Život musíte prožít. Tolik životů bylo ztraceno, tolik hvězd pohaslo společně s jiskrou života a...
