Sedíš v kavárně a prohlíží si až trestně ošklivý obraz co jim vysí přímo naproti tobě. To ti připomene osobu z galerie. Proč jen sis nevzala jeho číslo? Ale není to divné když si řekne o číslo holka? Teď už je to stejně fuk. Podepřeš si hlavu o ruku a zamyšleně usrkáváš ledovou kávu.
,, Jak jako že už nemáte jahodové dortíky? "
Uslyšíš za sebou a zarazíš se, protože ten hlas je ti podezřele povědomí.
,, Tamta madam si koupila poslední."
Úplně jsem cítila jejich pohled na svých zádech a při slovech
,, Neříkejte... "
mi předběhl mráz po zádech.
,, Nejen že se se mnou budeš hádat o umění, ale ještě mi vykoupíš cukrářství. "
Nevinně se usměješ a dáš si do pusy kus dortu na vidličce. V jeho očích je výzva, stejně jakove tvých. Chceš si dát další, ale je rychlejší a kousek ti sní přímo z vidličky.
,, Tyyyy!"
