❤18❤

626 26 2
                                    

Probral jsem se a dostal hlad. Zadek mě ale pořád bolel a začal jsem přemýšlet jak vzbudím MÉHO přítele. Odvážil jsem se a políbil ho. Přidal se, ha je vzhůru. "Mám hlad." Dořeknu a natisknu se na něj. Já vlastně od včera nic nejedl a to bude čas na oběd. "Dobře." Vzal mě do náruče a odnesl mě do kuchyně s jídelnou kde jsme se najedli. Po chvilce jsme vyrazili dolů. Prý mě chce s někým seznámit a víc mi to tu ukázat. 


Mám prý dneska představit Deka starším. Prosím ať to vyjde. Nemohl bych bez něho být. Něco málo jsem mu prozradil.Spíše to že ho s někým seznámím. Jsem zvědavý jak bude reagovat. Moje matka není ten největší drak. Teď jsme na cestě za staršíma. Po cestě se k nám připojil i Rag a i Kirishima. Budou z nich úžasní svědci. Už jsme tam skoro byli. "Deku mihli by jste na chvíli tady počkat? Pak pro vás dojdu." "Dobře" "Děkuji." Usmál jsem se a daroval mu pusu na čelo. Dál jsem pokračoval jen už s Raganem. "Co jste vy dva dělali?" Zeptal se. "Proč se ptáš?" "Nic je jde z tebe jeho pach." Tak to jsem trochu nedomyslel. Vždyť jsem se sprchoval ne? "Hmmm" "A vlastně z něho ten tvůj taky." Fajn jeho nikdy neoblbnu. Podíval jsem se na něj jak přemýšlí, a na jednou jako by mu to do cvaklo. Začal se chichotat. Ano chichotat. A k tomu do mě ještě jemně strčil. "Vy jste...." "Jo dělali jsme to. Sklapni." Sice přestal ale usmíval se dál. Jen jsem si povzdechl. Dorazili jsme na místo a byli tam všichni co tu byli i včera. 


Zůstali jsme tam s Kirim sami. Nakonec jsme se zakecali. Pověděl mi něco o sobě a tomhle místě. Já jsem mu to oplatil a taky o sobě něco řekl. Skvěle jsme se bavili a dozvěděl jsem se i další zajímavé věci. Po nějaké té chvíli jsem přišel Rag a naznačoval že máme jít s ním. Myslel jsem že půjde i Kacchan. Došli jsme na místo a já na ty obří draky civěl s otevřenou pusou. Přišel ke mě Baku a vzal mě za ruku. Odvedl mě před ně a poklonil se. Já jsem udělal to samé. "Tohle je můj přítel. Je lidského původu. Jmenuje se Izuku Midoriya." Znovu jsem se mírně poklonil. Měl jsem z nich trochu nahnáno, ale jinak v pohodě. "Pověz nám něco o sobě chlapče." Pověděl jeden z nich. Kacchan kývl na souhlas. "Dobrá. Pojď za mou Izuku." Polkl jsem a ohlédl se na mojí lásku. Ten se jen usmál a líbnul mě na čelo a pustil za drakem. Po chvíli cest jsme se zastavili. Ptal se mě na různé otázky. "J-jasně že ho miluju..." Na to jsem zčervenal. A on jakoby se usmál. Vrátili jsme se zpátky. 


Odešli a začali se mě vyptávat. Jen doufám že to svolí. Ať je to pozitivní reakce. Nakonec se vrátili a já čekal na rozsudek. "Myslím... že by to šlo." Šlo... sice šlo, ale je to pozitivní. Uf. Spadl mi kámen za srdce. Ale to ještě není konec. Deku se koukal kolem sebe a nic nechápal. Ostatní nechtěli zpochybňovat jednoho ze vznešených a tak přikývli. Pak mu vysvětlili co řekli včera mě, až na pár detailů co schválně vynechali. Byl dost mimo tak jsem se i před nimi s odvahou rozešel a obejmul mého milého.


Nemohl jsem uvěřit tomu co slyším. On se má stát drakem? A..a.a Dračím králem? Koukal jsem jak vyvoraná myš a přehrabával se v myšlenkách. Najednou jsem se objevil v příjemném objetí, objal jsem ho nazpět. Uvolnil jsem se a vdechoval jeho vůni. Jo s ním mi je dobře. Moc dobře. Chvíli jsme si všichni povídali a obeznámili mě i s tím obřadem draka. Chvílemi mě napadl pocit pochybnosti. Radši jsem nad tím nepřemýšlel a zatřepal hlavou. Kacchan si se mnou propletl prsty a ruku v ruce jsme šli zpět. Zašli jsme za jeho rodiči. Byl tam i jeho otec. 


Ruku v ruce jsme se vraceli k našim. Musím ještě probrat pár věcí s 'otcem'.  Šli s námi i Rag a Kiri. Matka si s ním celkem rozumí. Bylo by dobré aby se taky více poznala s Izukem. Nejspíše tedy pro mě určitě, bude mojí družkou co budu drak. 'Mám s ním o tom promluvit?' Promluvil drakovsky, podíval jsem se na něj a přikývl. Věděl jsem o čem mluví a vím že je to dobrý nápad aby to slyšel od něj. Dorazili jsme na místo a já seznámil mojí brokoličku s otcem. Otočil se na mě a já už věděl. Šli jsme si popovídat do soukromí a nechali tam ostatní. 


Po tom co oba zmizeli někam nevím kam, na mě Ragan promluvil. "Já myslel že neumíš mluvit..." řekl jsem svou myšlenku nahlas. "Jo... promiň že jsem se neozval sám už dříve. Potřebuji s tebou mluvit."Jen jsem kývl na to někam odcházel. Chvíli jsem váhal, ale nakonec jsem šel za ním. Došli jsme na mítinku a tam usedli. "No tak o čem chceš mluvit?" Najednou vypadal jakoby zvážněl, upřel na mě jeho vážný pohled a já nahlas polkl.



Tak tady další díl. Doufám že se líbí. Omlouvám se za případné chyby i když některé jsou úmyslné.❤😉


Nemesis (cz)✔Donde viven las historias. Descúbrelo ahora