problem.

927 83 1
                                    

Michael
V nemocnici

Každý den sedim na lůžku vedle Madison, pevně ji držim za ruku a snažím se tu být pro ní každičkou minutu.

Přišel bych o ní už po druhé a to nedopustim.

Podle lékařů jsme zakročili v čas.

Madison

Michael sedí vedle mě.

Jsem kráva. Ten kluk mě miluje, trápí se a já mu lásku opětuju nepovedenou sebevraždou. Bylo by lepší, kdyby se to povedlo. Není dne, kdy bych si to vše nevyčítala.

"Mad?" Do místnosti vešel můj otec. Nevidí Michaela rád, protože si myslí, že za všechno může Mikey.

Michael se postavil " já už půjdu.." smutně sklopil pohled.

"Bych ti radil.." odeskl táta.

"Tati, nech toho!" Okřikla jsem ho. 

Michael mě nestihl ani políbit , zmizel během chvilky.

"Tati, Mike za to nemůže!"

"Kvůli němu jsem málem přišel i o tebe. Nejdřív tvoje maminka a teď málem i ty. Nedopustim, aby ti ten hajzl zničil život!" Táta se tam začal rozčilovat a vůbec nemyslel na to, že by mi to mohlo ubližovat. Moc mě to ničilo! Nechtěla jsem to dál poslouchat.

"Tati, Michael mě miluje! On za nic nemůže, pochop to!"

Otcův vražedný pohled mluvil za vše.

"Mlč, kdyby tě miloval, tak by si tu teď neležela pod dozorem celého špitálu.."

"Vůbec nic nevíš!" Rozbrečela jsem se.

"Madison, kluci jako je on, mají holku jen na jedno..pak holku přivedou do jiného stavu a co potom?" zklidnil svůj hlas,

"Víš tati..." zhluboka jsem se nadechla "já jsem asi těhotná..."

"Jak asi jsem těhotná?! Pujdeš na potrat tvůj názor mě vůbec nezajímá! Nenechám ti zničit život frackem"

Michael

Stojim na chodbě, poslouchám Madison a jejího otce, v tom jsem zaslechl Pujdeš na potrat!

Nedokázal jsem tam stát. Vydal jsem se směrem z nemocnice. V očích slzy, v hlavě výčitky svědomí...

O několik hodin později

Sedim u baru a v sobě mám celkem dost alkoholu.

Madison miluju, miluju ji nejvíc na celém světě! Proč nám to nikdo nepřeje?! Chci být s ní a taky, že to půjdu vysvětlit jejímu tátovi a to hned!

Kopl jsem do sebe posledního panáka, zaplatil a šel rovnou k domu, kde bydlí Mad a její otec.

U domu

"Já vám říkám otevřete!" Boucham na dveře už několik minut, ale nikdo neotevírá.

"Pane Daniels, já potřebuju s váma mluvit!" To si tady mám vyřvat hlasivky?!

"Tak se uklidníme" na záda mi zaklepal policista,

"Nechte mě být, potřebuju mluvit s pane Danielsem.."

"Sousedé si stěžují na hluk a myslim, že by jste si mohl jít dejchnout, pane" ten fízl si myslí, že je důležitej...

"Dej mi pokoj!" Strčil jsem do něj.

"Pane, tohle bylo napadení!"

"Mě si u prdele!"

"Pojedete se mnou na stanici!" Nevim, jak se mu to povedlo, ale během několika vteřin jsem byl namáčklej na dveřích od domu s pouty na rukách.

"Jdeme, tohle si ještě odskáčete!"

Posadil mě do auta. Tohle jsem asi posral.

Na stanici

"Takže pane Clifforde, nadýchal jste 2 promile alkoholu, jste nezletilý a rušil jste noční klid" Já ty jejich kecy ani neposlouchám, v každém případě mě mamka zabije!

"Pane Clifforde, máte tu matku" ve dveřích se objevil nějaký policajt a naštvaná mami.

"Michaele, můžeš mi vysvětlit, co to má znamenat?!" Rozeřvala se tam na mě.

"Mami já..."

"Raději mlč! Neraději bych ti jednu flákla!" Napřáhla ruku.

"Uklidněte se madam, syna si vycepujte až doma, tady jsou svědkové" zasmál se ten policajt, co do mě hučel už něco přes hodinu.

"Tady mi to podepište a přijde vám dopis, co bude dále následovat."  Mamka podepsala nějaký papíry a odvedla mě do auta. Myslim, že doma bude ještě dusno!

Hi <3
Tak je to tu zase :) nová část je na světě... bohužel mi to dneska moc nemyslí - proto je ta část tak krátká...
Stále děkuju za votes a komentáře :3 ILY

Don't wanna hear itWhere stories live. Discover now